Protesty cílící proti tehdejšímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO), jeho spolupracovníkům a prezidentovi Miloši Zemanovi nabraly v letech 2018 a 2019 postupně na síle a dvou největších demonstrací na Letenské pláni v Praze se účastnilo okolo 250 tisíc lidí. Jedním z požadavků protestujících bylo sjednocení opozice, ke kterému skutečně došlo, a v roce 2021 se moci chopily koalice SPOLU a Pirátů se STAN.
Právě iniciativu Milion chvilek pro demokracii staví deník The Guardian do paralely se současnou situací ve Spojených státech. Podobné hnutí by podle listu mohlo sehrát rozhodující roli v odpovědi na Trumpovu politiku, která mnohé pobuřuje, a ovlivnit další boj o moc.
[chooze:article;value:613782]
"Určitě jsme se na výsledcích voleb nějak podíleli. Myslím, že v České republice jsme příkladem toho, jak dlouhodobé občansko-společenské aktivity mohou přinést nebo pomoci přinést politickou změnu," popsal Benjamin Roll, někdejší přední představitel Milionu chvilek.
"Byla to celkově strategie, jak lidi probudit a říct jim: Podívejte se, máte možnost jednat. Můžete věci změnit. Nejste jen pasivními pozorovateli toho, co se děje, můžete věci změnit, ale musíte být aktivní," komentoval politolog Jiří Pehe. Upozornil ale, že musí jít o dlouhodobou snahu s jasným poselstvím.
Jiní odborníci ale myšlence tak vysokou váhu nepřikládají. Vedoucí Katedry severoamerických studií z Univerzity Karlovy Jan Hornát se domnívá, že podobné hnutí v Americe nevznikne. "Jakékoliv hnutí v USA, které má nebo mělo historicky úspěch, muselo mít určitou formu centralizace a jasně definované cíle. Toho je ovšem relativně komplikované docílit v tak decentralizované a politicky různorodé zemi," řekl TN.cz.
[chooze:article;value:614442]
Reálná šance na vliv je malá
Protestů během prvních měsíců Trumpovy vlády proběhla už řada, podle amerikanisty Kryštofa Kozáka ale nejsou zatím dostatečně masivní. Hornát upozorňuje, že potřebnou podporu nemají ani představitelé aktivistických demokratů Bernie Sanders a Alexandria Ocasio-Cortezová.
Kozák ale vidí potenciál možného efektu podobného Milionu chvilek ve sjednocování Demokratické strany. "Je vnitřně trochu rozpolcená mezi to aktivnější a pokrokovější křídlo, ale v Demokratické straně jsou i větší centristé, kteří si myslí, že je třeba počkat na volby a věnovat se tradiční volební kampani," popsal. Až do voleb do Kongresu v roce 2026 jsou nicméně pro demokraty, kteří jsou v menšině, jednou z mála možností, jak politiku ovlivňovat.
Hornát i Kozák se taky shodují na tom, že americký politický aktivismus funguje jinak, není tolik založený na demonstracích a důležité je spíše veřejné mínění a ovlivňování zákonodárců. "Je důležité nějakým způsobem ukázat, že spousta lidí s Donaldem Trumpem není spokojená. Reálná možnost na ovlivnění politiky je spíše malá," vysvětlil Kozák.
[chooze:article;value:609798]
Trump propadl například v průzkumech veřejného mínění 100 dnů po svém nástupu do funkce a Američané mu věřili nejméně ze všech prezidentů v poválečné historii. Kozák taky upozorňuje, že odmítavý postoj veřejnosti vedl třeba k upozadění miliardáře Elona Muska.
Že protesty nepovedou k svrhnutí Trumpa, říká i politolog z Harvardu Steven Levitsky. "To ale neznamená, že to není důležité. Protesty mohou oslabit vládu, mohou formovat veřejné mínění a mediální rámování a diskurz, což je velmi důležité," myslí si ale.
Schopnost pořádat masivní demonstrace prokázala americká společnost třeba při protestech proti policejní brutalitě v roce 2020. Po květnové smrti Afroameričana George Floyda občanské hnutí a nepokoje dlouhé měsíce hýbaly děním v USA.
Chaos v USA: Odvolací soud obnovil Trumpova cla (5/2025):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.