Vysokoškolský diplom má v Česku necelých 27 procent obyvatel. Přitom průměr v Evropské unii je téměř 40 procent. Hůř jsou na tom už jenom v Rumunsku a Itálii. 

"My jsme se inspirovali švédským modelem takových studentských vratných grantů. Máte nějaký balík peněz, my jsme to napočítali na zhruba pět tisíc korun, které by studenti mohli každý měsíc dostávat. Tu podporu by poskytoval stát," sdělila poslankyně Klára Kocmanová (Piráti).

[chooze:article;value:549623]

​Až by studenti nastoupili do zaměstnání, půjčku by začali splácet a stát by jim mohl i dluh odpustit, aby nespadli do dluhových pastí. "Není to úplně nejlepší řešení, člověk se zadluží a ještě ani není ze školy," myslí si studenti. "Myslím si, že to je dobrý nápad, protože jeden neví, co musí dřív, protože máte spoustu školy, teď si musíte vydělat na učebnice, na kolej," domnívá se další vysokoškolák. "Nevím, jestli to je nejlepší řešení, z jedné strany to asi může někomu pomoct," přidávají jiní.

"Až dokončí studia a budou si chtít vzít hypotéku, tak budou splácet tu půjčku. Takže samozřejmě je šance, že nedostanou hypotéku, nedává to tedy absolutně žádný smysl," sdělil poslanec SPD Zdeněk Kettner.

[chooze:article;value:570535]

​"Já proti státní půjčce nic nemám, záleží na tom za jakých podmínek to bude atd., rozhodně by to ale neměla být kompenzace toho, že by měli na vysokých školách platit školné, já jsem proti tomu," uvedl místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO).

"Dlouhodobě s ohledem na veřejné finance asi nebude udržitelné platit de facto ze 100 procent systém veřejného vysokého školství a de facto zavedení těch grantů je takový předstupeň možného zavedení školného na vysokých školách," nechal se slyšet ekonom Petr Studnička.

S tímto návrhem přišli Piráti, otázkou je, zda se jim ho podaří třeba jen v koalici prosadit. Nějaký druh poplatku za studium anebo dokonce školné se platí téměř v polovině evropských zemí.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.