V listopadu 1998 z kazašského Bajkonuru odstartoval modul Zarja neboli Východ slunce. Šlo o první část, která spolu s dalšími později vytvořila Mezinárodní vesmírnou stanici.

Největší stavba, kterou lidstvo společnými silami vytvořilo v kosmu, od té doby nepřetržitě krouží kolem Země rychlostí téměř 8 km za sekundu. Kromě Spojených států a Ruska se do projektu zapojila i Kanada, Japonsko a Evropská kosmická agentura.

Výstavba stanice trvala deset let a podílelo se na ní přes 30 misí. Od příletu první posádky v listopadu 2000 je nepřetržitě obsazena. Celkem ji navštívilo už 269 lidí z 21 zemí světa, kteří tam zkoumají nemoci, nové stavy hmoty nebo způsoby pěstování potravin ve vesmíru.

[chooze:article;value:560128]

​Stanice ale stárne. Jedna americká rodina například žaluje americkou NASA, protože jí z vesmírné stanice až do domu spadl téměř dvoukilový kovový sloupek. Původně měl projekt Mezinárodní vesmírné stanice skončit už letos, nakonec se ale prodlouží do roku 2030. Poté se nechá stanice řízeně shořet v atmosféře.

"Každá družice na oběžné dráze ztrácí svou energii a postupně klesá do atmosféry. To znamená, že dříve nebo později by ta družice stejně shořela v atmosféře. Ale pokud chcete určit, kdy a jak se to stane, potřebujete tomu pomoci, abyste to měli pod kontrolou," vysvětlil odborný pracovník Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Jan Spratek.

A právě to bude mít za úkol zhruba 20miliardové zařízení společnosti SpaceX. Život na oběžné dráze Země ale neskončí.

"Budeme chtít více zaangažovat soukromý sektor. Tedy společnosti, které se uchází o to, mít na oběžné dráze svou kosmickou stanici," dodal Spratek.

A neskončí ani mezinárodní vesmírná spolupráce. V rámci mise Artemis se SpaceX přesune k Měsíci a jednoho dne možná i dále.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.