Sourozenecká šikana ještě není příliš prozkoumaná. Neexistují proto ani přesná data o tom, kolika rodin se týká. "Agresorovi ve škole uniknete, když skončí výuka. Agresorovi na sociálních sítích uniknete, když vypnete internet. Ale jak uniknout sourozenci, který vám ubližuje?" ptá se psycholog Robert Čapek.

Rodiče by měli zpozornět hlavně ve chvíli, kdy škádlení mezi jejich potomky přesáhne míru, kterou by tolerovali v případě, že by šlo o interakci jejich dítěte s nějakým cizím. "Byť by ten jeden sourozenec řekl, že to je ze srandy. Nebo dokonce oba," doplnil Čapek.

[chooze:article;value:554790]

"U toho násilí, byť třeba ze srandy, by mělo být pravidlo 'stop'. Když mladší sourozenec, nebo kdokoliv z nich řekne 'stop', tak se přestane s tou činností. A teprve potom, když řekne: OK, tak mě zas lechtej, tak je to vlastně informovaný souhlas".

​Prevencí je vést děti ke vzájemné spolupráci. Například zapojovat je i do her, ve kterých nesoupeří, ale musí spolu táhnout za jeden provaz. Sourozenecká šikana může být i důsledkem nápodoby - to když se k sobě nechovají hezky rodiče.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.