Jirko, těžko se to říká, ale pokud možná dobrý večer z těch záběrů. Z těch záběrů opravdu mrazí. Člověku se ani nechce věřit, že jsou pořízeny v centru Prahy. Co tě původně přivedlo na náměstí Jana Palacha?

Tak já jsem věděl, že probíhá nějaká pátrací akce v centru Prahy, že je tam zvýšený počet hlídek, že tam policisté jezdí a že hledají nějakého nebezpečného pachatele. Shodou náhod jsem se ocitnul blízko filozofické fakulty, kde se začalo střílet.

Co se dělo, když jsi dorazil na místo, co se dělo bezprostředně?

Já jsem minul filozofickou fakultu, uslyšel jsem střelbu, rychle jsem se otočil. Věděl jsem, že se pátrá po střelci, který má zbraň. Byl jsem připravený, chtěl jsem jít, protože bylo jasné, že se střílí ve fakultě. Naběhli tam nějací kriminalisté, začali evakuovat studenty. S tím jsem jim pomáhal, protože v tu chvíli tam bylo opravdu málo těch policistů. Lidé nechtěli ani věřit, že se něco takového děje.

[chooze:article;value:534208]

Jak reagovali ti lidé?

Oni se lekli, když člověk není připravený na tu střelbu, tak tomu nechce ani věřit. A někteří lidé měli prostě zdřevěnělé nohy. Nešlo s nimi vůbec hnout. Takže jsem těm kriminalistům pomáhal evakuovat. Začaly se tam okamžitě sjíždět hlídky. Ostatně opravdu sedí to, že ty hlídky tam byly do několika minut. To fakt můžu potvrdit. Šli hnedka do fakulty hledat toho střelce. Já jsem pomáhal těm lidem, utekli jsme k Rudolfinu. Vedle mě byl kriminalista, který měl policejní vysílačku. Viděli jsme střelce. Tak jsme předávali popis toho střelce a toho, co tam dělá.

Bylo na tom místě v tu chvíli evidentní, že se jedná o jednoho střelce? Nebo jste pracovali i s tou verzí, že to může být skupina nebo více střelců?

Já nevím, s jakými informacemi pracovala policie. Vlastně já jsem s tím kriminalistou dával jenom ten popis toho střelce. Jeho možný pohyb. A ti policisté museli přes ty čtyři patra nahoru. Což je strašná práce, protože oni tam nemůžou jen tak vyběhnout. Musí se krýt. Já to samozřejmě chápu.

[chooze:article;value:534186]

A tím pádem ten střelec měl hromadu času střílet lidi, kteří utíkali z té fakulty. To znamená, že on střílel nejenom uvnitř té budovy, ale i na lidi, kteří utíkali ven z budovy. I na lidi na náměstí?

Když vylezl na tu střechu, a to je vidět na těch záběrech, tak střílel i na ty utíkající lidi. Střílel i po policistech. Viděl jsem, že policisté dole nemůžou nic vidět. Měl výbornou střeleckou pozici, musel si to dlouho připravovat. Měl i výbornou zbraň, útočnou pušku ZEV-30.

Co to je útočná puška? To je zbraň, kde já bych čekal, že ji bude mít armáda, možná policie. Kde se dá taková zbraň pořídit v Česku?

Ta zbraň se dá normálně koupit na zbrojní průkaz. Otázkou je, jestli on tu zbraň někomu neukradl. To je na policii, aby to vysvětlila. Nicméně ta zbraň se dá samozřejmě legálně koupit. (Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) střelec zbraň pořídil legálně, pozn.red.)

[chooze:article;value:534159]

Ty jsi říkal, že jsi na to evidentně připravoval, protože měl dobře vytypované pozice. To znamená, že z tvého pohledu si záměrně vybral filozofickou fakultu, protože má to náměstí a výhled na most?

Nevím, jestli nemá nějaký vztah k té filozofické fakultě, jestli tam třeba nestuduje. Nicméně z té střechy bylo patrné, že to místo má vytypované, že věděl, jak se pohybovat, jak střílet. Měl pro to uzpůsobenou i pušku, měl na ní optiku, ta ZEV-30 v ráži .308 Winchester dokáže prostřelit i policejní balistickou ochranu. Obrovský obdiv, protože policisté tuhle informaci věděli a i tak s ním šli bojovat.

Diváci si toho mohli všimnout. V jeden moment si tam toho vraha vyzýval, aby střílel směrem k tobě, aby nestřílel na ty lidi, kteří předpokládám utíkali z té fakulty.

To vlastně bylo proto, že jsem se otočil a viděl jsem, že za mnou jsme všichni krytí. A ti lidé, kteří utíkali z fakulty, tak byli fakt jako poměrně lehký terč. A já jsem na něj křičel, ať střílí mým směrem, protože já jsem byl v zákrytu.

[chooze:article;value:534170]

Zaregistroval tě? Reagoval na tebe? Střílel po tobě?

Střílel, ano. Tam se ozval výstřel, který šel našim směrem. My jsme byli krytí. A pak, když se ten střelec odkryl, tam jsem komunikoval s tím policistou, dávali jsme ten popis a říkal jsem tomu policistovi, hele, pojďme střílet, pojďme ho zaměstnat, ať přestává střílet do těch lidí, který utíkají z té fakulty, protože prostě ti lidi nevěděli. A ten policista, klobouk dolů, když viděl volný výhled, bylo to daleko, mohlo to být 70 metrů, tak prostě začal střílet. Ten pachatel evidentně nečekal, že po něm někdo bude střílet, a hned po té střelbě se zastřelil.

To znamená, že ten poslední záběr, kdy se z toho tvého místa ozývá, to je ten zasahující policista. A hned poté pak přišel samotný konec.

Konec toho pachatele, ano.

Je to neuvěřitelná událost, ale když se tě zeptám, jsi zkušený novinář, na tvé bezprostřední pocity z toho dne, tak co je ten nejsilnější pocit, který v tobě zůstává po zbytek života?

To, že to je prostě v České republice a že do teď si to tady u nás nikdo nepřipouštěl. A je celá řada odborníků, je celá řada policistů, kteří na to upozorňovali a nikdo je nevyslyšel. A tohle je důsledek.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.