S novým ministrem Mikulášem Bekem nejspíš český vzdělávací systém čekají největší změny za poslední desetiletí. "Je namístě vést intenzivní diskuzi o prodloužení školní docházky," řekl v úterý šéf resortu školství.
Na docházku na základní školy, v Bekových plánech jen osmiletou, možná brzy naváže povinné vzdělávání na středních školách. "Ten model mohl být osm let plus dva roky. Vedeme o tom debatu," nastínil ministr možnou budoucnost českého vzdělávání. Bekovi také vadí velký počet prvňáků. kteří začínají navštěvovat základní školu s odkladem. Cílem mimo jiné je, aby do prvních ročníků vysokých škol přicházeli mladší studenti, kteří se lépe vzdělávají.
Na střední školy se letos hlásí demograficky nejsilnější ročník za posledních 29 let. Žáci, kteří se narodili v roce 2008. Z devátých tříd vychází rekordních 106 457 absolventů. Řada z nich nemá šanci dostat se na střední školu podle svého výběru.
V této situaci přebírá Bek řízení resortu školství. Ačkoli budou silné ročníky vycházet z devítek do roku 2025, ministr na úterní tiskové konferenci představil vize, které chce realizovat v průběhu deseti let.
[chooze:article;value:500779]
Žáci, kteří letos neuspěli v prvním kole přijímacího řízení a budou zoufale hledat místa na středních školách pro příští školní rok, se ale na nějaký rychlý zásah nového šéfa resortu těšit nemohou.
"Stát teď nemá žádnou možnost, jak přepsat průběh přijímacího řízení. Do toho letošního vstupovat nemůžeme. Jediné, co nám zbývá, je podpora zřizovatelů, aby vytvořili dodatečnou kapacitu tam, kde dojde k očividnému selhání," vysvětluje ministr.
Problémy s nedostatkem míst na středních školách podle něj mají spíše lokální charakter a týkají se Prahy, jejího okolí, Brna, Českých Budějovic a Plzně.
"Ale jak ukazují například data ze středních Čech, neděje se nic mimořádného. Hranice pro přijetí je v zásadě tam, kde obvykle bývá. Místně může dojít k velkému převisu poptávky. A tam podpoříme zřizovatele škol," upozorňuje Bek.
[chooze:article;value:499774]
Přesto přijímací zkoušky ministr považuje v současné podobě za disfunkční a mimo jiné plánuje elektronické přihlášky či elektronické testování žáků.
Bek rovněž kritizuje současný systém, ve kterém jsou zřizovateli základních škol obvykle města s obcemi a zřizovatelem středních škol jsou většinou (kromě těch soukromých a církevních) kraje s hlavním městem. Přeje si, aby stát mohl do řešení problémů zasahovat efektivněji.
Ministerstvo školství by podle Beka mohlo pomoci s řešením nedostatečných kapacit ve školách například výstavbou školních budov nejen za hranicemi hlavního města. Ty by pak stát propůjčoval vzdělávacím institucím podle aktuálního demografického vývoje či aktuálních potřeb například pro účely základních či středních škol. Pro tyto projekty by měl být zřízen nový Státní fond vzdělávací infrastruktury. V budovách by tak například nejdříve fungovala základní škola a až studenti "odrostou", nahradila by ji škola střední.
[chooze:article;value:502901]
Novinkou ve vysokém školství mají být univerzity aplikovaných věd. "Častější mohou být například bakalářské či jen dvouleté vysokoškolské studijní programy," uvádí Bek.
Pro všechny diskutované změny, chce ministr najít politický konsenzus napříč politickým spektrem. Kvůli tomu by se jednou měsíčně měl scházet na půdě Senátu připravovaný Národní konvent o vzdělávání. "Šlo by o poradní orgán a tento nápad podporují nejvyšší ústavní činitelé," říká ministr.
Potřebné finance pro změny ve školství chce Bek získat z evropské půjčky, která by mohla dosáhnout hodnoty 45 miliard korun. Jestli se toto financování podaří vyjednat, ale zatím podle ministra jisté není. Přesto se chystá také vytvořit fond vratných grantů pro studující na vysokých školách. Cílem by mimo jiné mělo být umožnit studium i dětem z nízkopříjmových rodin. Nerovnost v přístupu ke vzdělávání ministr kritizuje.
Školy znají výsledky přijímaček. První termín byl těžší, přiznal Cermat:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.