Louis de Funès byl velký komik malého vzrůstu. Než se objevil na scéně, bylo běžné, že komici ztvárňovali role slabších. Byli to ti, které ostatní nakopávali a fackovali jako třeba Charlieho Chaplina, kterého sám obdivoval. De Funès to vzal za jiný konec.
I když ho lidé mají vesměs zafixovaného jako Francouze, ve skutečnosti mu v žilách proudila španělská krev. Narodil se 31. července 1914 španělským přistěhovalcům ve Francii. Jeho maminka pocházela ze zchudlé šlechtické rodiny, kterou připomínalo hlavně jeho celé jméno Louis Germain David de Funès de Galarza.
V mládí byl pěkný uličník a matčiny výbuchy vzteku z jeho neposlušnosti prý později používal ke ztvárnění svých rolí. Zpočátku to na nějakou hvězdnou kariéru nevypadalo, z učení na kožešníka byl vyhozen stejně jako ze studia fotografie. Živil se jako účetní nebo aranžér.
[chooze:article;value:342283]
K umění se dostal přes hudbu jako jazzový pianista, to mu ale nestačilo na uživení rodiny, tak bral hodiny herectví. Skoro 20 let se objevoval pouze v epizodních rolích. Byly to desítky postav, které mnohdy jen otevřely dveře nebo pronesly jednu větu.
"Pořád se snažil uspět, ale nedařilo se mu to. Až kolem padesátky, když hrál v divadle roli Oskara, kterého pak natočili pro film, tak se vlastně stal přes noc slavným," nastínil Jiří Žák, autor knih o Luisi de Funèsovi. Pak přišel průlom a v roce 1964 natočil hned tři kasovní trháky, a to Četník ze Saint Tropez, Fantomas a Smolař.
Neodmyslitelně k tomuto legendárnímu komikovi patří hlas Františka Filipovského. Ten měl de Funèse natolik zaujmout, že se prý chtěl s Filipovským setkat, ale komunistické vedení tomu zabránilo. Po smrti Filipovského se hledal nástupce českého hlasu mezi 40 herci. Pět filmů daboval Jiří Krampol, který se snažil Filipovského napodobit.
[chooze:article;value:474489]
Publikum ho milovalo, méně už kritici, a dokonce ani jeho herečtí kolegové ho neměli příliš v lásce. Vysloužil si u nich přezdívku "skrček". V soukromí podle známých působil plaše a ustaraně, uzavíral se stále více do sebe a vyhýbal se společnosti. Jeho vášní bylo pěstování růží. Jedna, kterou vypěstoval na svém panství, je po něm oficiálně pojmenována.
I když sám rozesmívá už několikátou generaci diváků, vidět ho samotného s úsměvem na tváři bylo vzácné. Jeho humor byl jednoduchý, a zřejmě proto nezestárne. Zemřel roku 1983 ve svých 68 letech. Postavy, které dokázal přivést k životu svým hereckým umem, ale žijí dál.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.