Těsně před půlnocí 16. listopadu 1939 gestapo zatklo přes tisíc studentů a pedagogů vysokých škol. Devět představitelů studentských spolků bylo ještě ten den popraveno, další tisíce zamířily do koncentračních táborů.

Do konce 2. světové války se uzavřely všechny české vysoké školy. Událostem předcházely studentské protesty, které vyvrcholily během pohřbu studenta medicíny Jana Opletala, smrtelně zraněného během protinacistické demonstrace 28. října.

Půl století poté se na pražském Albertově scházejí tisíce studentů, aby uctily Opletalovu památku. Na setkání sílily i hlasy nespokojené se socialistickým režimem v Česku.

[chooze:article;value:583635]

Část davu pak pokračovala přes Vyšehrad do centra, ale cestu mu přehrazily přivolané posily Veřejné bezpečnosti. Zabráněno bylo i cestě na Pražský hrad po nábřeží, a tak se dav stáčel na Národní třídu.

Demonstranti si sedali na zem, zpívali a příslušníkům Veřejné bezpečnosti dávali za štíty květiny. Ti následně začali obklíčené demonstranty bít obušky. Odchod z místa, aniž by protestující byli zbiti, nebyl možný.

Zraněno bylo přes 500 lidí, následující dny se ale demonstrovalo po celém Československu. Symbolem se stalo zvonění klíčů.

"To, co se stalo od večera 17. listopadu dál, je prostě hnutí společnosti velice dynamické, velice úspěšné a šikovným způsobem řízené Občanským fórem," popsal historik Oldřich Tůma. Vláda jedné strany pak pod náporem rezignovala a na konci roku byl zvolen prezidentem Václav Havel.  

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.