Škody po povodních mohou jít podle odhadů i do stovek miliard korun. "Musíme najít prostředky, kterými pomůžeme obnovit infrastrukturu. Něco z toho jsou škody na soukromém majetku, něco uhradí kraje, něco pojišťovny, ale zkušenosti ukazují, že až třetinu těch škod musí hradit stát," popsal premiér Petr Fiala (ODS).

"Odhadli jsme, že by ta spoluúčast státního rozpočtu pro všechny subjekty v republice mohla dosáhnout výše 40 miliard korun," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

​Částku kabinet plánuje rozložit do rozpočtů. Deficit letošního rozpočtu se tak má z původně plánovaných 252 miliard korun navýšit na 282. Na příští rok by se potom měl schodek, který kabinet podle posledního návrhu rozpočtu plánoval na 230 miliard, navýšit na 240 miliard korun.

[chooze:article;value:574300]

Podle Stanjury by měl kabinet novelu letošního rozpočtu představit příští týden. "My jsme v tuto chvíli otevřeni neblokovat přijetí této novely," sdělila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Peníze navíc by měly jít z dluhopisů. Vláda prý se zavedením speciální daně kvůli zaplacení povodňových škod nepočítá – aspoň prozatím. "Ve chvíli, kdy alokujeme peníze daňových poplatníků do oblastí, které jsou poškozeny, už tady prokazujeme solidaritu těch ostatních poplatníků," dodal ministr Stanjura. "Já se nepřikláním k navyšování daní ani k nějaké povodňové dani," řekl premiér Fiala.

Kvůli mimořádným událostem se daně měnily například v roce 2013, kdy kabinet Petra Nečase (tehdy ODS) zavedl takzvanou milionářskou daň kvůli finanční krizi z roku 2011.

"Vysoce příjmoví, tedy ti, co si hodně vydělávají, platili extra sedmiprocentní daň z příjmu. To mělo být dočasné," vysvětlil ekonom Petr Bartoň. Sobotkův kabinet ale tuto daň zavedl natrvalo.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.