Petr Kramný si ve věznici Mírov odpykává 28letý trest za vraždu své manželky Moniky a dcery Klárky. Stalo se tak v létě 2013, odsouzen byl Krajským soudem v Ostravě v lednu 2016 a rozsudek potvrdil Vrchní soud v Olomouci v červnu stejného roku. Ve vazbě byl Kramný od února 2014. "I toto období se počítá do výkonu trestu," připomíná advokátka Dagmar Raupachová.
Pokud si odpyká celý trest, dostane se na svobodu v roce 2042, kdy mu bude 64 tet.
1. Podmíněné propuštění
V případě závažných zločinů je možné požádat o podmínečné propuštění až po odpykání dvou třetin trestu. To by tedy u Kramného přicházelo v úvahu někdy okolo roku 2032. Podmínkou přitom je, že chování trestaného nasvědčuje jeho polepšení a tomu, že by po propuštění mohl vést řádný život. To posuzuje soud.
[chooze:article;value:567072]
2. Obnovení řízení
K němu by mohlo teoreticky dojít. Kramný o něj ale žádal už v roce 2022 a byl neúspěšný. Šanci má i nadále, ale jen za určitých okolností.
"Musel by splnit podmínky stanovené trestním řádem. Těch je celá řada, ale zjednodušíme-li to, tak je to možné, pokud vyjdou najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které by mohly vést k odlišnému rozhodnutí. Dalšími méně využívanými případy jsou situace, kdy je pravomocně zjištěno, že policejní orgán, státní zástupce nebo soudce v původním řízení porušil svoje povinnosti trestným jednáním," vysvětluje pro TN.cz advokátka Anna Frantalová.
"Poté přísluší soudu, aby byla tato hlavní podmínka v kontextu celého dříve proběhlého procesu a dokazování posouzena a vyhodnocena, zda došlo k jejímu splnění. Obecně lze opět s jistým zjednodušením říci, že obnova řízení je spíše méně obvyklým a méně častým postupem. Ve většině řízení k ní nedochází, ale samozřejmě jsou případy, kdy je namístě," upřesňuje Frantalová.
I když by si Kramný samozřejmě přál, aby se díky obnovenému řízení dostal na svobodu, další variantou je, že dosáhne snížení trestu. "Naopak nepředpokládám, že by mu obnovené řízení mohlo uškodit," poznamenává advokátka Raupachová.
[chooze:article;value:567045]
3. Mimořádný opravný prostředek ministra spravedlnosti
Ministr spravedlnosti může podat mimořádný opravný prostředek – stížnost pro porušení zákona, má-li za to, že rozhodnutím byl porušen zákon nebo bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení. "O stížnosti rozhoduje ze zákona Nejvyšší soud ČR. K takové stížnosti může v podstatě kdokoliv podat podnět, který adresuje přímo ministru spravedlnosti nebo rovněž státnímu zastupitelství," uvádí Frantalová.
4. Milost prezidenta
Žádostí o milost pro Petra Kramného se zabýval prezident Miloš Zeman, jenž post nejvyššího ústavního činitele zastával v letech 2013 až 2023. O propuštění na svobodu, jako to bylo v případě Jiřího Kajínka, však nerozhodl. "Po prostudování spisu v obou kauzách jsem měl pochybnosti o vině pana Kajínka, ale neměl jsem pochybnosti o vině pana Kramného," řekl Miloš Zeman pro TN.cz. Jaký v záležitosti Petra Kramného zastává názor současný prezident Petr Pavel, není známo.
5. Doznání se
Petr Kramný se zatím ke dvojnásobné vraždě nepřiznal. Pokud by tak přece jen učinil, znamenalo by to po 11 letech zásadní obrat. Svou vinu ale Kramný popírá i ve zmiňované dokumentární sérii Kauza Kramný na platformě Voyo z letošního roku.
"Pokud by něco takového Petr Kramný udělal, tak by samozřejmě ztratil tvář, protože dlouhodobě usiluje o obnovení procesu. Doznáním by jeho snahy vyšly vniveč. Soud by to ale přimět ke snížení trestu mohlo," uvádí pro TN.cz advokátka Raupachová.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.