Navzdory úmrtí na záškrt z aktuálního týdne tuto nemoc Prymula nepovažuje za větší riziko než třeba černý kašel, o kterém se v poslední době také začalo mluvit. Obě tyto nemoci zase nemohou v souvislosti s následky zastínit koronavirus.

"Ani dnes ale není možné říci, že by byl covid-19 třeba méně závažný než černý kašel. Ten má u nás za posledních 20 let asi pět úmrtí. Proti covidu, se kterým u nás zemřely desetitisíce lidí, je to nesrovnatelný rozdíl. Covid-19 byl ale závažnější hlavně v těch úvodních mutacích. A i když jsme viděli tu vlnu, která u nás vrcholila před koncem minulého roku, umíralo asi deset lidí denně," upozorňuje epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula.

[chooze:article;value:544991]

​V jihlavské nemocnici zemřel starší muž na záškrt. U nás má jít o první úmrtí po 55 letech.

Nedá se ale říci, že by tady záškrt nebyl vůbec, tyto případy jsou však opravdu ojedinělé a mohou být způsobeny skutečností, že k nám cestují lidé z míst, kde záškrt ještě zcela nezmizel. Myslím tím například území bývalého Sovětského svazu, kde se záškrt vyskytoval častěji než u nás, a na některých místech tam dokonce měli epidemie záškrtu.

Starší zprávy uvádějí, že v některých případech čeští zdravotníci podezřívali, že se lidé mohli záškrtem nakazit od své kočky.

Kdyby se tato nemoc ze zvířat přenášela standardně, tak bychom samozřejmě měli těch případů mnohem víc. Tuto variantu tak nepovažuji za zcela pravděpodobnou.

Jak závažný ve skutečnosti záškrt je a jak velké je riziko úmrtí?

Lidé se většinou uzdraví a nejde o vysoce smrtelné onemocnění. Díky tomu, že se proti němu u nás začalo očkovat už v roce 1946, tu opravdu řadu let nebylo. I v současné době je těch případů naprosté minimum. Záškrt je zahrnut taktéž v hexavakcíně, kterou se očkují kojenci, a podobná očkovací látka se podává rovněž adolescentům.

[chooze:article;value:503186]

​Jak dlouho je pak takové očkování účinné?

To se liší podle nemoci. Například proti tetanu je doporučené přeočkování po deseti letech. A přesto se ukazuje, že zrovna tato vakcína vydrží i delší dobu. Proti záškrtu nepřeočkováváme, protože ty případy jsou naprosto raritní.

Další téměř zapomenutou nemocí, která se podle všeho vrací, je i černý kašel. Lékaři jen od začátku tohoto roku zaznamenali téměř přes 1,5 tisíce případů. Která z těchto nemocí podle vás představuje větší riziko a jak se liší míra nebezpečí třeba podle věkových skupin?

Z hlediska výskytu je nepochybně závažnější černý kašel. U záškrtu bylo v celé Evropě například během roku 2022 jen asi sto případů a černého kašle jsou tisíce. Když se podíváme třeba na území České republiky, tak tady v posledních letech byly jen jednotky případů záškrtu, vakcinace proti němu funguje velmi dobře, a neočekávám tak nějaké dramatické problémy. Černým kašlem je nejvíce ohrožena nejvíc populace kojenců a pravděpodobně kvůli tomu bude nutné přijmout nějaká opatření.

[chooze:article;value:544137]

​Nedávno jste zmínil, že naopak současná vakcína proti černému kašli není příliš účinná. Kdy můžeme případně v této věci čekávat nějaké zlepšení?

U kojenců je i v případě tohoto očkování účinnost s 92 procenty dostatečná. Její výsledky už ale nejsou moc optimální pro adolescenty. Evidentně se už ale pracuje na vakcíně, která šíření černého kašle v populaci zabrání.

Očkování nakonec bylo poměrně účinnou zbraní v boji s covidem-19, nedávno jsme přitom měli čtyřleté výročí od prvního zaznamenaného případu v Česku.

Ani dnes ale není možné říci, že by byl covid-19 třeba méně závažný než černý kašel. Ten má u nás za posledních 20 let asi pět úmrtí. Proti covidu, se kterým u nás zemřely desetitisíce lidí, je to nesrovnatelný rozdíl. Covid-19 byl ale závažnější hlavně v těch úvodních mutacích. A i když jsme viděli tu vlnu, která u nás vrcholila před koncem minulého roku, umíralo asi deset lidí denně.

[chooze:article;value:544095]

​Existuje riziko, že covid-19 znovu zmutuje do nějaké nebezpečnější varianty?

Toto se moc dobře předvídat nedá. Ten virus se ale vyvíjí poměrně inteligentně, aby nakazil co nejvíce lidí. Tedy aby jeho hostitelé nezemřeli a měl se kde množit. A každé další varianty, které přicházely, byly mírnější.

Zmínil jste inteligenci viru.

Samozřejmě to není tak, že by covid-19 měl mozek a přemýšlel. Ten jeho vývoj je ale inteligentní v tom slova smyslu, že se vyvíjejí nějaké schopnější a lépe přežívající varianty. Podobné je to třeba u bakterií – snaží vyhnout přítomnosti antibiotik. V celé skleničce můžeme mít třeba jen jednu bakterii odolnou proti antibiotikům. Ostatních deset milionů bakterií vyhyne. Začne se množit jen ta jedna, která pak ty předcházející nahradí.

Místo covidu začíná dominovat chřipka, říká epidemiolog Prymula (11/1/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.