V sobotu 7. října svět zaskočil krvavý teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael. V reakci na to izraelská vláda oficiálně prohlásila, že je ve válce, a spustila protiofenzivu a totální blokádu Pásma Gazy.

Tento konflikt si dosud podle agentury Reuters na obou stranách konfliktu vyžádal už víc než 3 300 obětí. Pojmy a jména, které se při informování v médiích o probíhající válce mohou objevit, jsme shrnuli v tomto článku:  

​Benjamin Netanjahu 

Je předsedou pravicové strany Likud, která v Izraeli existuje od roku 1973. V posledních volbách do Knesetu, tedy izraelského parlamentu, získal 32 mandátů a po dlouhých jednáních utvořil koalici s dalšími pěti stranami. Tato vláda byla mezinárodními pozorovateli považována za asi nejpravicovější v dějinách Izraele. Premiér se také od voleb potýkal s vlnou protestů proti jím prosazované soudní reformě, zároveň také čelil obvinění z několika korupčních kauz. 

Po útoku Hamásu na Izrael se Netanjahu dohodl na tom, že s opozicí vytvoří po dobu války společnou vládu "národní jednoty". Web Times of Israel upozornil na to, že kabinet bude mít pouze tři členy. Zasedá tam Netanjahu, lídr opozice Benny Ganc a ministr obrany Jo'av Galant. 

Někteří analytici ale po útoku Hamásu upozorňovali, že průnik teroristů na území Izraele, kterému nezabránily bezpečnostní složky, má na svědomí i změna jeho politiky v tomto roce. "Jeho politika v posledních týdnech a měsících byla zaměřená na vlastní politické přežití a tím, že je jeho vláda považovaná za jednu z nejextremističtějších vlád v historii Izraele, která opravdu rozštěpila izraelskou společnost, je to jeden z faktorů, které zřejmě přispěly k tomu, že Izrael prochází asi největším bezpečnostním fiaskem v historii," myslí si například ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Džihád 

Arabský výraz, který označuje náboženskou povinnost v islámu rozšiřovat víru ve svém srdci i ve světě. V některých interpretacích si tento pojem islámští radikálové vykládají jako šíření víry pomocí násilí. To vyjadřuje takzvaný džihád meče, do kterého řadí i svatou válku, kterou se často zaštiťují teroristé. 

[chooze:article;value:525570]

​Fatah 

Jde o jednu z nejstarších organizací, které bojují za nezávislost Palestiny. V roce 1958 Fatah založil Jásir Arafat. Toto hnutí vede dlouhé spory s militantním Hamásem, který Fatah v roce 2007 vytlačil z Pásma Gazy. Organizace od šedesátých do devadesátých let pod Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) vedla partyzánskou válku proti Izraeli. V současnosti má Fatah vliv na Západním břehu Jordánu. Součástí hnutí je i současný palestinský prezident Mahmúd Abbás. "Palestinský lid má právo bránit se teroru osadníků a okupačních vojáků," prohlásil 7. října po izraelském oznámení odvety za útok Hamásu na jeho území.  

Festival Supernova 

Symbol nejkrvavějšího útoku Hamásu na Izrael. Tento hudební festival se odehrál v izraelské Negevské poušti nedaleko hranic s Pásmem Gazy. Na místě byly podle dostupných zpráv zhruba čtyři tisíce lidí, pro které se ale oslava stala noční můrou. Radikálové vtrhli na místo, kde tančily hloučky mladých lidí, nad ránem a začali na ně střílet a postupně je zabíjet. Děsivé záběry návštěvníků ze všech koutů světa obletěly sociální sítě. Na místě podle posledních zpráv zemřelo 260 lidí. 

Hamás proměnil hudební festival na jihu Izraele v masakr. Na místě se našlo 260 těl: 

Golanské výšiny 

Strategická horská oblast na hranicích Izraele se Sýrií, o kterou tyto dvě země vedou dlouhé územní spory. Tuto část obsadil Izrael v roce 1967 po takzvané šestidenní válce a později ji anektoval. Odchod izraelských vojsk z okupovaných území požadovala mimo jiné Rada bezpečnosti OSN v rezoluci číslo 242, kterou schválila 22. listopadu 1967. 

Na Golanských výšinách kontroluje Sýrie zhruba 510 kilometrů čtverečních, zatímco Izrael od války ovládá zhruba 1 200 kilometrů čtverečních. V nárazníkovém pásmu mezi územím ovládaným oběma zeměmi působí pozorovací mise OSN. 

Hamás 

Jeho politická složka má civilní kontrolu nad Gazou, ozbrojená složka je s dalším vedením ale propojená. Poté co se Izrael stáhl v roce 2005 z Gazy, vyhrál na palestinských územích volby Hamás a z tohoto území vytlačil vliv hnutí Fatah.

​V zakládající chartě Hamásu z roku 1988 se píše, že je třeba zbavit se židovského státu a vytvořit islámský stát na celém území Palestiny i Izraele. Jeho vůdci žijí v dalších státech po světě, například jeho nynější vůdce Ismáíl Haníja v současnosti pobývá v Kataru. Jako teroristickou organizaci Hamás označuje Evropská unie, Izrael, Spojené státy, Kanada, Japonsko, Austrálie a Velká Británie. Peníze naopak organizace dostává z Íránu či Kataru. 

Dosud nejkrvavější útok na Izrael zahájil Hamás v sobotu 7. října pod názvem "Operace bouře Al-Aksá", při němž na území židovského státu dosud zemřelo víc než 1 200 lidí. 

[chooze:article;value:525666]

​Hizballáh 

Militantní šíitské hnutí sídlící v Libanonu. Vzniklo v roce 1982 po invazi Izraele do Libanonu a vede ho vůdce Hasan Nasralláh. Jeho politika se staví na odpor proti Izraeli a podporuje Írán i organizaci Hamás, jejíž teroristické útoky Hizballáh uvítal. Po zahájení útoku Hamásu na Izrael vypálil Hizballáh ze severní hranice s Libanonem několik raket a spekuluje se o jejím možném zapojení do konfliktu. Organizaci, jejíž část je zapojená i do libanonské politiky, podporuje Írán, kde je dominantní šíitský islám. 

Intifáda 

Arabský termín pro povstání. Vztahuje se ke dvěma velkým palestinským povstáním proti izraelské okupaci. První intifáda proti Izraeli proběhla v letech 1987 až 1993 a ukončila ji až mírová dohoda z norského Osla. Právě během násilných povstání a útoků na Izrael začalo v Gaze fungovat hnutí Hamás. Sedm let po podepsání mírových dohod začala druhá intifáda, která trvala až do roku 2005. 

[chooze:article;value:525492]

Ismáíl Haníja

Vůdce palestinské teroristické organizace Hamás, který se v době krvavého útoku na Izrael skrýval v Kataru. V současnosti je v hledáčku izraelských tajných služeb a armády jako jeden z nejhledanějších mužů. Jeho pokyny z katarského Dauhá se řídí palestinská organizace. Schvaluje i její teroristické operace. Několikrát také Haníja vedl islamistickou vládu v Pásmu Gazy. Po sobotních teroristických útocích na Izrael údajně slavil ve své kanceláři v Kataru a vyzval ostatní k modlitbě.  

Jeruzalém 

Významné město pro tři největší světová náboženství – judaismus, křesťanství a islám. Mezinárodní společenství se pře o to, zda by měla být největší izraelská metropole uznána jako hlavní město Izraele. Většina velvyslanectví států totiž kvůli izraelsko-palestinskému konfliktu v současnosti sídlí v Tel Avivu. Do centra pozornosti v Česku se dostal Jeruzalém právě kvůli diskuzi o možném přesunutí českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu. Tento krok dlouhodobě podporoval bývalý český prezident Miloš Zeman a po útoku Hamásu se za něj postavil i premiér Petr Fiala (ODS). 

[chooze:article;value:525476]

Kibuc 

Komunitní zemědělská nebo průmyslová osada na izraelském území. Jejich osadníci tam zpravidla hospodaří formou kolektivního vlastnictví. Zisky se společně investují do rozvoje osady a dělí se na životní potřeby obyvatel a poskytnutí vzdělání, zdravotní a sociální péče. V současnosti je v židovském státě přes 260 kibuců. 

Na několik z nich nedaleko Pásma Gazy v sobotu zaútočili od soboty palestinští teroristé. Například v kibucu Be'eri, který Hamás kontroloval přes 17 hodin, vyvraždili útočníci zhruba 108 mrtvých včetně žen a dětí. Obzvlášť brutální byli i v nedalekém kibucu Kfar Aza, kde armáda po osvobození našla těla více než 100 lidí, mezi nimiž bylo i 40 dětí. 

Kneset 

Jednokomorový izraelský parlament, který sídlí v Jeruzalémě. Zasedá v něm 120 poslanců, které lidé volí na základě poměrného volebního systému na čtyři roky. Poslední volby, ve kterých zvítězila strana Likud s předsedou Benjaminem Netanjahuem, proběhly 1. listopadu 2022. 

Mosad 

Izraelská tajná služba, která provádí zvláštní operace mimo území židovského státu. V současnosti se rozvědka zabývá hlavně zásahy v souvislosti s Íránem. Její akce se dostala na veřejnost například po útocích palestinských teroristů, kteří na olympiádě v Mnichově v roce 1971 zajali a zavraždili 11 izraelských olympioniků. Tajná služba také spustila operaci známou pod názvem Boží hněv, kdy agenti postupně vystopovali a zabili několik členů teroristické skupiny zodpovědné za krvavý útok. V roce 1962 byl díky zásahu Mosadu také popravený jeden z hlavních organizátorů holocaustu Adolf Eichmann, kterého izraelští agenti našli v Argentině. 

Muhammad Dajf

Hlavní plánovač teroristických útoků na Izrael, který je teď jedním z hlavních cílů krvavé izraelské odvety. Údajně za posledních třicet let přežil už sedm pokusů o atentát ze strany bezpečnostních složek Izraele, nejblíž smrti se dostal při raketovém útoku v roce 2014, kdy zemřela jeho žena, sedmiměsíční syn a tříletá dcera. Při dřívějších pokusech o atentát sám přišel o obě nohy a jednu ruku, podle izraelských médií má rovněž vážné problémy s páteří. 

Teroristické útoky pomáhá plánovat už od 90. let, kdy stál za přípravou bombových útoků v Jeruzalémě i ve městě Aškelon, při nichž zemřelo 50 lidí. Na veřejnosti je známá pouze jeho mnoho let stará fotografie, na které mu je zhruba 20 let. Příjmení "Dajf" je podle všeho přezdívka, která arabsky znamená "host", a to kvůli tomu, že je neustále na útěku a musí měnit místa svého pobytu. 

Palestinská autonomní oblast 

Palestinská vláda, která vznikla na základě mírových dohod z Osla v roce 1993. Jejím prvním prezidentem byl Jásir Arafat, tím nynějším je Mahmúd Abbás. V roce 2012 byla Palestina uznána OSN jako nečlenský pozorovatelský stát. Spravuje území, které se rozléhá na Západním břehu Jordánu, jejž ovládá hnutí Fatah, a Pásmu Gazy, které ovládá Hamás. Celkově má Palestina rozlohu zhruba 6 600 kilometrů čtverečních. 

Palestinu jako oficiální stát uznává 138 států po celém světě, včetně České republiky. Naopak ho neuznávají Izrael, Spojené státy, Německo, Velká Británie, Francie, Kanada nebo Japonsko. 

​Pásmo Gazy 

Území, vůči němuž Izrael po říjnovém útoku Hamásu vyhlásil totální blokádu a které nyní intenzivně bombarduje. Jde o pás, který má rozlohu zhruba 360 kilometrů čtverečních. Na místě žije přes dva miliony obyvatel, podle posledních odhadů je téměř polovina z nich mladší 18 let. 

Vstoupit do Gazy se dá přes tři hraniční přechody. Přes přechod Kerem Šalom v mírových časech proudí zboží a potraviny. Jediný vstup z Egypta je na hraničním přechodu Rafáh. Izrael toto území okupoval do roku 2005, o dva roky později tuto oblast zcela ovládl Hamás, který tehdy vytlačil organizaci Fatah. 

Západní břeh Jordánu 

Toto území bylo pod britskou nadvládou do roku 1948, kdy ho po arabsko-izraelské válce anektovalo Jordánsko. Během šestidenní války v roce 1967 ho ale obsadil Izrael. Na tomto území žije zhruba 2,8 milionu Palestinců a zhruba 500 tisíc Izraelců v osadách. V současné době tu má vliv hnutí Fatah. Autonomní palestinská oblast, kterou Izrael neuznává, nyní ovládá 11 procent celé rozlohy, která činí zhruba 5 860 kilometrů čtverečních. 

Virální video z Izraele dojímá celý svět. Toto lidé říkali při útoku Hamásu (10/2023): 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.