Zatímco Evropu v posledních dnech spaluje vlna veder Kerberos, odhalili vědci děsivá data, co vedra napáchala před rokem. Během dosud nejteplejšího léta v Evropě zemřelo kvůli horku až 62 tisíc lidí, uvádí nejnovější studie časopisu Nature Medicine. V roce 2022 vlny veder, které vědci označují jako tiché zabijáky, nejvíc udeřily v Itálii, kde si vyžádaly až 18 tisíc úmrtí. Následuje Španělsko, kde zemřelo přes 11 tisíc lidí, a Německo s přibližně osmi tisíci obětmi.
"Číslo mě nepřekvapilo, ale pro běžného člověka to musí být vlastně dost ohromující," komentoval alarmující hodnoty pro CNN hlavní autor studie, epidemiolog Joan Ballester. Jeho modely vycházely ze statistik teplot a úmrtnosti v posledních sedmi letech.
[chooze:article;value:512197]
Starší ženy v největším ohrožení
Extrémní horko podle výzkumníků zároveň zasahuje nejvíc starší osoby – obzvlášť ženy, kterých bylo z celkového počtu obětí 63 procent. Nejohroženější, co se úmrtí spojených s horkem týče, jsou lidé nad 80.
Svět se ale otepluje dál a smutná statistika by podle vědců měla být v budoucnu ještě horší. Evropa bude do roku 2030 čelit každoročně v průměru více než 68 tisícům úmrtím v důsledku horka, pokud se nepodniknou kroky na ochranu lidí před rostoucími teplotami, zmínili autoři studie. Do roku 2050 by tento počet mohl v letních měsících dosáhnout až 120 tisíc úmrtí, předvídají.
[chooze:article;value:512644]
Evropa není připravená
Pesimistický výhled sdílejí i čeští vědci, podle kterých i nynější výzkum může podceňovat, co Evropu čeká. "Možná to nakonec bude horší, než to ve statistikách vypadá. Teploty se zvedají neúprosně po celém světě. Naše populace stárne, máme čím dál víc kardiovaskulárních chorob," reagoval na statistiku pro TN.cz klimatolog Aleš Farda.
Kombinace vysokého věku, čím dál častějších onemocnění oběhové soustavy a vysokých teplot podle něj v Česku také bez přijetí nutných změn povede ke zvyšování úmrtnosti.
Výzkum také zmiňuje, že Evropa není na stupňující se vedro připravena kvůli nedostatečným adaptačním plánům. "Je to vytvoření ochranných metodik a ochrany před vlivem extrémně vysokých teplot. Může tam patřit zazeleňování měst, změna různých zbarvení ulic, aby byly světlejší fasády a víc odrážely světlo," vysvětluje Farda.
[chooze:article;value:374747]
Český plán?
Účinné plány na boj s vedrem ale podle výzkumníků nejsou ani v západní Evropě vůbec běžné a v boji s nárůstem úmrtí spojených s horkem země a hlavně velká města zaostávají. V přípravě na vlny veder by se podle klimatologa Fardy mohla česká města a obce inspirovat například ve Vídni, která přizpůsobuje městskou výstavbu průběžně s ohledem na vliv klimatu na zdraví.
"Zásadní je i víc zeleně do měst, často i na úkor dopravy. Změnit charakter města tak, aby v něm nebylo takové vedro," zmínil s tím, že by se plány měst měly řídit předpověďmi vědců. Obce by tak mohly v budoucnu posílit třeba rozprašování vodou a vysazování zeleně.
Svět potrápí vlna veder. Budou umírat lidé po celém světě, obávají se odborníci (6/2023):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.