Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem. Přestože většina Čechů už se chystá na barvení vajec a plete velikonoční pomlázku, mnozí netuší, proč se tyto svátky slaví. "Křesťané se na Velikonoce připravují v předchozím 40denním postním období. Málokdo už asi ví, že je i následujících 40 dní slaví. Některé dny v této době mají speciální liturgii, při níž hrají důležitou roli barvy," vysvětlila TN.cz jazykovědkyně Marie Kopřivová.

"Některé z těchto barev pronikly do označení jednotlivých dnů, ale protože se Velikonoce slaví na jaře, jsou spojeny i s dřívějšími pohanskými zvyky, například s pomlázkou. Křesťanství je v naší zemi už více než 1 000 let, a tak některá označení velikonočních dnů prošla zajímavým vývojem," upřesnila.

[chooze:article;value:494677]

Svatý týden před Velikonocemi začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním. Během týdne křesťané oslaví Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredou středu, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. Poté následují dva svátky velikonoční, které se slaví v neděli a pondělí.

Květná neděle

"Na začátku Svatého týdne, tedy týdne bezprostředně ústícího do Velikonoc, kdy si připomínáme Kristovo utrpení, stojí Květná neděle, která se vyznačuje tím, že si věřící v Česku do kostela přinesou zpravidla kočičky, v teplejších krajích palmové listy. Připomínají si totiž Ježíšův vjezd do Jeruzaléma a to, že ho lidé vítali máváním větviček," objasnila Marie Kopřivová.

Modré pondělí

Po Květné neděli následuje Modré pondělí. "To svůj význam získalo právě díky důležité roli barev. Je to obecné označení pro pondělí, kdy nejdete do práce, protože jste předchozí neděli vehementně oslavovali. Češi tento název přejali z němčiny, kde slovo 'blau' znamená kromě modré barvy i stav opilosti," vysvětlila Marie Kopřivová, jak si Modré pondělí získalo své jméno.

Šedivé úterý 

Dalším dnem ve Svatém týdnu je Šedivé úterý, které někdy lidé označují i jako Žluté úterý. Šedivá barva symbolizovala velký úklid prachu a nepořádku v domě. Hospodyně v tento den připravovaly domácnost na svátky. I v současnosti by se lidé mohli touto tradicí inspirovat a své domovy pořádně vysmýčit.

[chooze:article;value:496165]

Škaredá středa

Češi mnohdy Škaredou středu zaměňují za Popeleční středu. "Tou začíná postní doba. Její název je poměrně průhledný. Na znamení pokání jsou věřící označováni popelem na čele. Toto označení máme i v jazyce. Když chceme říct, že něčeho litujeme a přiznáváme svou vinu, můžeme říct: 'Sypu si hlavu popelem,' " objasnila Marie Kopřivová častou chybu. 

"Zelenému čtvrtku však předchází Škaredá středa a je lidově chápána jako den, kdy Jidáš Ježíše zradil," popsala jazykovědkyně, že hanlivé označení si středa získala právě kvůli velkému Jidášovu hříchu.

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek si získal mnohé Čechy, kteří jsou zvyklí sladit s názvem dnu i svůj jídelníček. "Například označení Zeleného čtvrtka se používá i v liturgii. Je to den, kdy Velikonoce pro křesťany začínají. Výraz zelený se do češtiny dostal zkomolením německého Greindonnerstag, tedy něco jako plačtivý čtvrtek," uvedla Kopřivová.

[chooze:article;value:431810]

"Označoval totiž den, kdy hříšníci opět byli přijímáni do církve, a naznačoval tak slzy jejich pokání a možná radosti z návratu. To je ovšem blízké označení slovu 'grün', které v němčině znamená zelenou barvu," vysvětlila dále Kopřivová, že právě se zelenou barvou se pojí i zvyk konzumovat špenát či jiné zelené potraviny během tohoto dne.

​​Velký pátek

"Po Zeleném čtvrtku je dalším dnem Svatého týdne Velký pátek, který je velký a důležitý Kristovou smrtí na kříži. Je s ním navíc spojena řada pověr. Podle mnoha z nich se v tento den otvírají skály s poklady, jak to známe z pohádek. Liturgická barva pro tento den je červená," doplnila jazykovědkyně. Právě Velkým pátkem se inspiroval i Karel Jaromír Erben v jedné ze svých balad v Kytici.

[chooze:article;value:496775]

Bílá sobota

"Pak následuje pro křesťany nejdůležitější den Velikonoc. Bílá sobota, kdy se po setmění slaví působivá liturgie Kristova vzkříšení. Název je od bílé liturgické barvy radosti. V tuto noc bývají křtěni dospělí, kteří se chtějí stát křesťany a kteří na znamení křtu oblékají bílé roucho. To nosí po celý další velikonoční týden," vysvětlila odbornice pravý význam Bílé soboty.

Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí

"Neděle po Bílé sobotě se jmenuje Velikonoční, stejně jako všechny následující dny těchto svátků," prozradila Marie Kopřivová. K těmto dnům patří bujaré oslavy a tradice, které Češi dodržují po staletí.

Kultura, malované vejce i různé pochoutky. Pražské velikonoční trhy začínají:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.