Zastaralé systémy, zbytečné pozice ve státní sféře, nevýhodné smlouvy. To jsou všechno věci, kvůli kterým stát ročně přichází o stovky milionů korun.
"Máme příliš mnoho státních zaměstnanců a určitě by bylo efektivnější, kdybychom je poslali do soukromého sektoru, kde chybí zaměstnanci a stát by se více soustředil na digitalizaci tak, aby některé procesy mohl dělat počítač místo státních zaměstnanců," myslí si třeba ekonom Štěpán Křeček.
"Státní správa dostatečně nevyužívá těch prostředků, které má. To je zákon o veřejných zakázkách a zadávání veřejných zakázek v tom rozsahu, ve kterém to po nich zákon chce. Na spoustě ministerstev leží spousta smluv, které jsou staré a je potřeba je přesoutěžit," dodává ředitel společnosti Atlas Software Jan Fišer.
[chooze:article;value:490339]
Velký problém představují zastaralé IT systémy – například na úřadech práce či na finančních úřadech. "Český stát je postavený na ruční práci lidí. V okamžiku, kdy se značná část této práce zautomatizuje, což není tak složité, tak ti lidé nemusí být nutně propuštěni, ale mohou dělat práci, kterou by měli dělat správně, tedy lépe vymáhat daně a pomáhat lidem v nouzi, což pozitivně ovlivní i rozpočet," říká ředitel organizace Hlídač státu Michal Bláha.
Desítky miliard korun v posledních třech letech stát utratil na plošných opatřeních během pandemie covidu. Kvůli tomu, že nedokáže efektivně nakládat s daty o tom, jak funguje společnost. I na tom mohl podle odborníků ušetřit. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) stát ani neumí efektivně využívat dotace – například na podporu výzkumu a vývoje, podnikání nebo třeba sociálních zařízení.
[chooze:article;value:490327]
"NKÚ velice často při svých kontrolách naráží na to, že tyto peníze nejsou vynakládány zcela hospodárně nebo efektivně," tvrdí mluvčí úřadu Hana Kadlečková. Peníze by se podle odborníku daly ušetřit například na provozu budov.
"Většina úřadů sídlí v budovách, které jsou sice honosné, ale pro moderní řízení úřadů nepříliš vhodné nebo jsou rozstrkané v různých lokalitách po Praze. Naopak firmy se často stěhují do speciálních kancelářských budov. Tohle může být jedna z těch úspor," doplnil Bláha.
Některé státní nebo obecní organizace si navíc pronajímají drahé nemovitosti a ty státní naopak zůstávají prázdné.
"Bavíme se zde o jednotkách miliard korun, takže to určitě neřeší celý problém státního rozpočtu, který je v hlubokém schodku, nicméně je to signál, že stát nejprve šetří na sobě, pak teprve začne šetřit na občanech. A když ani to nebude stačit, tak teprve potom přistoupí ke zvyšování daní a odvodů," dodává Křeček.
[chooze:article;value:488794]
Právě s tím, kde další peníze co nejšetrněji vybrat, radila ministrům Národní ekonomická rady vlády (NERV).
Jedno z opatření, které už má konkrétní obrysy, je například vyšší daň z nemovitosti. Podle odborníků je totiž u nás i v porovnání s evropskými zeměmi nízká a její navýšení by prý dokonce mohlo přispět k poklesu cen nemovitostí na trhu. Vyšší daň z nemovitosti před časem připustil sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Experti se shodli na tom, že růst by měla i spotřební daň na alkohol a tabák. Zvýšení by mohlo dopadnout i na elektronické cigarety. Už začátkem roku média informovala o tom, že koalice řeší změny v sazbách DPH, které by mohly státu vynést 1,6 miliardy korun.
Ekonomové upozorňují i na rozdíl ve zdanění zaměstnanců a OSVČ. Ten je prý extrémní a biti jsou na tom zaměstnanci. Narovnat tento rozdíl by mohlo dorovnání minimálních záloh nebo odvodů. Ministerstvo práce navrhuje zvýšit odvody živnostníků na sociálním pojištění o 60 %.
Zástupci NERV také doporučují zvyšování daní z příjmů, což vláda odmítá, nebo třeba odklad vekoněku pro odchod do důchodu.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.