Linka bezpečí má e-mail, chat a telefon. Na telefon je možné volat 24 hodin denně, chat funguje každý den ve dvou časových intervalech. "E-mail odpovídá se zpožděním, ale denně je to kolem 400 kontaktů," nastínila Kubíková.

Hovory jsou různě dlouhé, některé se počítají na minuty, jiné ale přesahují hodinu. Nejčastějším tématem, se kterým se děti na Linku bezpečí obrací, jsou psychické potíže.

"Já, když jsem sama začínala víc než před 20 lety na Lince bezpečí, tak sebevražedný hovor, a řekněme si na rovinu, že Linky důvěry byly založeny právě z takových důvodů, volání o pomoc nebo sebevražedné hovory, tak konzultant na takový hovor nějakou dobu čekal, třeba i pár měsíců. Dneska kolegové, kteří nastupují, těch sebevražedných akutních hovorů řeší několik denně," srovnala.

Co se týče sebepoškozování, jejich počet se začal zaznamenávat v roce 2010. "Což je mimochodem rok, kdy se dětem dostaly chytré telefony do rukou, tudíž i ty sociální sítě, tak v té době to bylo zhruba 200 hovorů za rok. A minulý rok už jsme byli na pěti tisících," přiblížila.

[chooze:article;value:601233]

​Podle Kubíkové to ukazuje i na to, jak jsou tato témata v mladých generacích silná. Dodala, že podle výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci má 40 % dětí mezi 11 a 16 lety zkušenost se sebepoškozováním.

Na Kučerovou směřovala otázka, zda podle ní psychické problémy dětí vznikají spíše v rodinném prostředí, či ve škole. Podle ní to ale úplně oddělit nejde.

"Může to být často jako kombinace obojího, ale taky jsem se setkala se situacemi, kdy hlavním spouštěčem byly obtíže ve škole. Škola je často instituce, kde to dítě tráví možná někdy více času než doma, než se svými rodiči," popsala.

Podle Kučerové je tak škola lakmusovým papírkem problémů dětí. Zároveň pokud je učitel schopný správně pracovat se svou třídou, tak může jednodušeji zvládnout podchytit vznikající problémy už v počátku, čímž je řešení snazší.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.