Paulus vede centrum pro aplikované zdravotnické vědy. Centrum se zabývá hlavně projekty zaměřenými na podporou zdraví ve školách. On má jako specializaci mentální zdraví nejen školáků a školaček, ale také učitelů a školy.

Podle Pauluse je pro dosažení duševní pohodě na úrovni tříd nejdůležitější vzájemná komunikace a boření bariér. "Učí se prostřednictvím kontaktu mezi sebou, jak se vypořádat s vlastními obtížemi, jak vyjádřit své emoce, když mají starosti a obavy, že o nich mohou ve třídě mluvit, že se mohou trochu osvobodit od tlaku," řekl.

V programu ale hrají důležitou roli i rodiče, jejich zapojení je esenciální. Jenomže někteří rodiče nechtějí se školou komunikovat. "Přesně to je také potíž, kterou tu máme možná právě skrze téma psychického zdraví, protože rodiče vidí, že jejich dítě strádá, že není šťastné, že je nemluvné a že je smutné, a to rodiče také samotné skličuje," zmínil Paulus.

Nicméně pokud se škola nebude starat jen o vzdělávání, ale také vyjde rodičům vstříc a nabídne jim pomoc s tím, aby se jejich dítě cítilo ve škole dobře, tak jsou pak rodiče ochotnější se zapojit.

[chooze:article;value:608231]

​Paulus také poznamenal, že s duševními problémy dětí se setkávají ve všech zemích. "Jeden čas to byly východoevropské státy, které měly problémy s duševním zdravím dětí a mladistvých, protože ty země samotné, myslím teď pobaltské státy Lotyšsko, Litvu, Estonsko, tyhle země měly problémy s vyrovnáváním se s tím západním systémem kapitalismu. To způsobilo obrovský tlak na společnost, nezaměstnanost, restrukturalizaci práce, ale ano, v rodinách pak byl také tlak," okomentoval.

Dodal, že zaznamenali vyšší riziko násilí jak v rodinách, tak ve školách. To se ale s časem trochu změnilo.

Naopak Malta měla podle Pauluse problémy, protože celý průmysl je založený na turismu a turistický průmysl je v rukou velkých evropských koncernů, převážně anglických a německých.

"To znamená, že všechny vedoucí pozice v zemi měli Angličané, Němci a další. Lidé z Malty se nemohli dostat na vyšší pozice a mladí lidé si pak řekli 'dobře, tak budu pracovat jako číšník v barech, vydělám si trochu peněz, mohu si dát večer pivo'. A to vedlo k tomu, že v zemi byl velmi malý potenciál pro nově kvalifikované lidi," objasnil.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.