Paní Jana z Prahy si na konci února objednala přes českou stránku líheň. E-shop sliboval do dodání do pěti dnů. "Dnes je květen, takže už je to více jak dva měsíce a nic zatím nepřišlo," postěžovala si.

Do e-mailu jí přišel odkaz na sledování zásilky. Ten prý ale po většinu času nefungoval. Naposledy se zásilka nacházela v Kazachstánu. "Na základě mých e-mailů mi začaly chodit odpovědi, které byly automaticky nastavené," vysvětlila. Obchod jsme kontaktovali i my. Bez odpovědi. 

Paní Jana se rozhodla obrátit na Českou obchodní inspekci. S jejím případem jí ale nemohli pomoct, protože firma provozující e-shop nemá sídlo v EU.

[chooze:article;value:607772]

"Základní je vždycky se podívat do obchodních podmínek a zkontrolovat si, jakým právním řádem se nákup řídí," doporučil advokát Igor Pieš. V EU platí nařízení o digitálních službách, v České republice zákon o ochraně spotřebitele. Přesto obchodníci nacházejí způsob, jak pravidla obejít. A to chce změnit české ministerstvo průmyslu a obchodu, které už začalo s Evropskou komisí řešit unijní plán na ochranu spotřebitelů a soubor opatření proti obcházení pravidel.

"Je potřeba to sjednotit. Je požadavek, že musí být jednoznačně zákazník informován o tom, že zboží jde ze třetí země. A zda se na to stahují evropské předpisy," míní europoslankyně Klára Dostálová (ANO).

Dalším požadavkem je, aby tržiště mělo pobočku v zemích Evropské unie, aby bylo možné na společnost poslat dozorové orgány. "Podobná pravidla dávají smysl, a to především proto, že je čas postavit se čelem k neférové konkurenci ze strany čínských e-shopových gigantů," vzkázal europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Zákazníci, kterým nepřišlo objednané zboží, se mohou pokusit obrátit se na banku s žádostí o vrácení peněz.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.