Cihlář je hlavním veterinárním lékařem ministerstva obrany, u armády jich je celkem asi 130. V rozhovoru řekl, že nejčastějším mýtem o vojenských veterinářích je to, že se starají jen o služební psy. Tak to vůbec není.

"Při povodních naši veterináři zasahovali v postižených oblastech na severu Moravy, na Jesenicku a na Bruntálsku. Nastupovali až jako druhosledoví – to znamená, až když voda opadla – a pomáhali při záchranných pracích, zejména v té veterinární oblasti," řekl Cihlář.

Práce zahrnovala například vyhledávání a předávání utonulých zvířat k likvidaci, kontrolovali podmínky zvířat, která přežila, a jejich zdravotní stav. Zajišťovali třeba i krmivo.

[chooze:article;value:608387]

​"Z vyprávění kolegů vím, že občas to byly emočně vyhraněné okamžiky, protože lidé vlastně přišli o všechno. Byly to smutné lidské příběhy lidí, kteří přišli o všechno. A samozřejmě problémy byly i s jejich zvířaty. Bylo vidět, že lidi, přestože mají vytopený barák, utopené auto, obrovské škody na majetku, na svoje zvířata stále mysleli, sháněli pro ně ustájení, aby ta zvířata měli čím nakrmit, aby měla střechu nad hlavou a podobně," přiblížil.

Vojenští veterináři jsou nasazovaní i při jiných situacích, například likvidaci nákaz. "Já jsem se účastnil likvidace nákaz moru včelího plodu, kdy se likvidují celá včelstva, pálí se úly. Byl jsem při tom, kdy včelař chovatel plakal, když se mu pálily řádově desítky úlů, a jsou to opravdu emočně vypjaté okamžiky," popsal Cihlář.

"Nejsou to příjemné momenty, kdy vykonáváte činnost z moci úřední, kdy se s ní chovatel úplně neztotožňuje a likvidujete mu jeho chov, jeho koníčka a v nejhorším případě i zdroj obživy. To jsou taky emočně vypjaté okamžiky, které se nezapomínají," dodal. Na celý díl pořadu Rozkaz zněl jasně! se podívejte pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.