Češi sice patří mezi země, kde se nejvíce třídí, s recyklací je ale velký problém. "Je to taková Potěmkinova vesnice českého odpadového hospodářství. Češi se naučili dobře třídit, ale problém je v recyklaci. Jsou země, které třídí lépe než my. My jsme někde v té horní třetině," prohlásil Novotný.
Jak ale vysvětlil, tak v klasickém žlutém kontejneru na plasty jediné, co má hodnotu, jsou PET lahve. "Tím, že tam jsou ty PET lahve, tak se financuje celá ta Potěmkinova vesnice třídění a recyklace plastů. Dáme všechny plasty dohromady, pak z toho vytřídíme PET lahve plus nějaké okrajové části plastů a většina potom končí buď ve spalovně, nebo na skládce. A toto je potřeba změnit," dodal Novotný.
Je tak potřeba řešit i ostatní plasty, jako jsou obaly od jídla, různé vaničky od sýrů, od různých netrvanlivých potravin, obaly od jogurtů. "To se vůbec nerecykluje a my potřebujeme vzít jednu tady tu komoditu po druhé a najít způsob, jak ji dostat do recyklace, a právě to zálohování je jeden z nástrojů. My to nemusíme používat jenom na PET lahve. Do budoucna se plánuje, že se to bude používat i na textil nebo nějaké další výrobky, ale může to být i na různé obaly od potravin," vyložil Novotný.
[chooze:article;value:604357]
Zálohování Novotný považuje za nenásilný způsob, jak motivovat lidi k tomu, aby udělali i něco pro společnost. Řekl také, že podle různých průzkumů je v Česku asi čtvrtina lidí, kteří třídit odmítají, ať už z jakýchkoliv důvodů. Není tak reálné se dostat přes nějakých asi 75 až 80 procent zpětně vysbíraných PET lahví na recyklaci. Jenomže od roku 2029 to má být podle nařízení Evropské unie 90 procent.
Pomoci má právě zálohování, a jeho odmítání tak podle Novotného znamená jen to, že se oddaluje nezbytné. Vydělávají na tom pouze odpadové společnosti. "Prodlouží se čas pro odpadové společnosti o další roky, kdy budou mít ten materiál pod svou kontrolou, a jim to za to stojí. Pokud bychom zaváděli zálohování až někdy v roce 2029, tak za ty tři roky skončí dalších přes 100 tisíc tun cenných materiálů na skládkách, protože ten současný systém generuje tuto neefektivitu," vyjasnil.
Zálohování PET lahví funguje už na Slovensku. Novotný připouští počáteční problémy, nicméně vyzdvihuje pozitiva. "Mělo to tam zajímavý efekt. Tím, že zmizely PET lahve ze žlutých kontejnerů, tak zmizel fenomén přeplněných žlutých kontejnerů a zvýšilo se vytřídění plastů," řekl. Objem PET lahví zabíral ročně na Slovensku asi dva miliony metrů krychlových. Návratnost zálohovaných PET lahví a plechovek se na Slovensku se dostala nad 90 procent. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.