Z nutričního pohledu energetický nápoj obsahuje vysoké množství cukru či sladidel, k tomu navíc povzbuzující látky, jako je kofein či taurin a další. Tím jsou právě pro děti rizikové, jak popsala Selinger. "Dětský organismus je na kofein velmi, velmi citlivý. A samozřejmě nadměrná konzumace cukru ve stravě také škodí našemu zdraví," řekla.

Energetické nápoje mají na děti krátkodobý i dlouhodobý vliv. "Krátkodobě samozřejmě zvyšuje srdeční a dechovou frekvenci a to dítě může zažívat takové velmi nepříjemné stavy, pokud toho kofeinu vypije hodně. Pro menší děti je nebezpečná dávka kofeinu, to mohou být i jedna dvě plechovky energetického nápoje, podle velikosti a podle obsahu. Dítě se bude cítit ve stresu, v úzkosti a v krajním případě skutečně může dojít až třeba k nějaké hospitalizaci. Pár těch případů v Čechách bylo," řekla Selinger. Dlouhodobé účinky zahrnují třeba vliv na spánek.

Pro rodiče je asi nejhorší to, že si vůbec nemusí všimnout, že jejich dítě často pije energiťáky. Jak Selinger poznamenala, má s tím zkušenosti i z praxe. "Typicky dítě odejde z domova, žádný energetický nápoj nemá, ale samozřejmě má nějaké kapesné. A ty nejlevnější energetické nápoje se běžně dají koupit třeba za 20 korun, čímž pádem je to pro dítě finanční dostupné. Ono si velmi často něco koupí cestou do školy, cestou ze školy si koupí druhý," přiblížila.

Někteří výrobci ve svých nápojích nahrazují cukr umělým sladidlem. Ne vždy to má ale pozitivní dopad. "Na datech vidíme, že pouze náhrada cukru za sladidla z dlouhodobého pohledu úplně dobře nefunguje. Z dlouhodobého hlediska, když se podíváme na lidi, kteří zkoušeli takhle vyměnit cukr za sladidlo, tak k úbytku váhy nedochází. Zároveň se začaly objevovat první studie, které ukazují, že i příjem sladidel může mít spojení s některými nemocemi typu rakovina nebo srdeční nemoci," vysvětlila.

[chooze:article;value:577239]

Koncept zdravého talíře

Poradila také, jak na správnou stravu. Spolu s kolegy vytváří takzvaný koncept zdravého talíře. Na něm se snaží ukázat ideální poměrné zastoupení různých potravin. "Základem jsou, a měla by to být asi polovina, ovoce a zelenina. "Zeleniny je trošičku víc než ovoce, ale přinejhorším alespoň to ovoce. Nemusí to být jenom salát. Neznamená to obložit si půl talíře listím. Může to být i tepelně upravená zelenina, zeleninová omáčka, grilovaná zelenina. Jak nám zrovna chutná. Uvádí se minimálně 500 až 600 gramů ovoce a zeleniny za den," řekla.

Další čtvrtinu talíře by měla tvořit příloha. Ta by měla být alespoň občas celozrnná. Celozrnné obilniny obsahují potřebné vitamíny, minerály a vlákninu.

Další čtvrtinu talíře by měly tvořit bílkoviny. "To je samozřejmě maso, ale patří sem i ryby, mléčné produkty a luštěniny. A to všechno by mělo být doplněno nějakým zdravým tukem, třeba olivovým nebo řepkovým olejem. Samozřejmě občas je úplně v pohodě udělat si radost nějakou sladkostí nebo nějakou třeba slanou pochutinou. Ale zkrátka není to něco, co by se na tom jídelníčku mělo objevovat od rána až do večera," vysvětlila Selinger.

[chooze:article;value:578542]

Češi si se zeleninou poradit neumí, říká expertka

Češi mají podle Selinger problém potraviny posoudit. "Každý asi ví, že je zdravé jíst ovoce a zeleninu. Už ale trochu tápáme v tom, kolik a jak ji na ten talíř dostat. A když jdeme do obchodu, tak tam máme desítky, stovky produktů, z nich si máme vybrat nějaký a neumíme si vlastně vybrat ten, který je pro nás z nutričního hlediska vhodný," dodala.

Špatné stravování souvisí s celou řadou nemocí. Typicky tam patří nadváha, obezita či srdeční onemocnění nebo vysoký tlak. S nadváhou a obezitou souvisí vznik rakoviny, s nedostatkem vlákniny pak třeba nádor tlustého střeva. A typicky Češi by si měli dávat pozor na to, že i alkohol je karcinogenní. Na celý díl pořadu se podívejte pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.