„V poslední době skutečně zaznamenáváme zesílenou aktivitu rejstříkových soudů, které firmám zasílají výzvy ke zjednání nápravy. S firmami, které odpovídajícím způsobem nereagují, se logicky příliš nemazlí,“ říká Michael Dobrovolný, manažer společnosti SMART Office & Companies, která je součástí poradenské skupiny PKF APOGEO.
„Je ale třeba říct, že těm zodpovědným soudní úředníci naopak vycházejí vstříc a povolují například prodloužení lhůt. To je důležité třeba pro společnosti se zahraničními vlastníky, kde trvá déle obstarání apostilovaných podkladů, čili ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí,“ dodal Dobrovolný.
Už v květnu 2021 totiž vydal Nejvyšší soud rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 3549/2020), že všechny obchodní korporace (tedy společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti a evropské společnosti), musejí mít uveden předmět podnikání tak, aby byl určitý, resp. konkrétní.
Tím se změnila do té doby běžná praxe, která umožňovala firmám jako předmět podnikání uvádět tzv. volnou živnost resp. jen „výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.
Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu se tehdy podle Michaela Dobrovolného dotýkalo možná 70 až 90 procent všech firem. Tedy statisíců subjektů, jejichž společenské smlouvy či stanovy jsou od té doby posuzovány jako neurčité. Smyslem rozhodnutí soudu jednoduše bylo, aby bylo patrné, v jakém oboru daná společnost podniká. Značné množství společností tuto změnu ale vůbec nereflektovalo.
Ačkoliv není nutné, aby se vymezení předmětu podnikání nebo činnosti ve společenské smlouvě zcela shodovalo s obory živností, je účelné, aby příslušný text společenské smlouvy rámcově odpovídal jednotlivým oborům činností. Významně to totiž usnadní ohlášení živnosti v Registru živnostenského podnikání. Reálný předmět podnikání má být zkrátka dostatečně věcně popsán.
Společnostem, které tuto právní závadu neodstraní, přitom hrozí, že je rejstříkový soud vyzve k nápravě a po neuposlechnutí výzvy může udělit pokutu až do výše 100 tisíc korun. Soud ale může také po neuposlechnutí výzvy rozhodnout o zrušení společnosti a nařízení její likvidace. Není to nic zas tak výjimečného.
„V této situaci mohou mít vážný problém také ty firmy, které ještě nezapsaly své skutečné majitele, protože tak musí učinit před tím, než jejich vlastníci vůbec budou obsah společenské smlouvy oprávněni změnit. Dle ust. § 54 zákona o evidenci skutečných majitelů mají totiž pozastaven výkon hlasovacích práv a de facto mají problém i schválit účetní závěrku,“ dodává Dobrovolný.
Společnostem, které dosud uvádějí obecný předmět podnikání ve své společenské smlouvě či stanovách, manažer společnosti SMART Office & Companies doporučuje spěšně svolat valnou hromadu a zajistit změnu společenské smlouvy či stanov tak, aby jejich obsah vyhovoval požadavkům zákona.
„Rozhodnutí musí učiněno ve formě notářského zápisu a následně je nutné zajistit i zápis změn v předmětu podnikání v Obchodním rejstříku,“ říká Michael Dobrovolný s tím, že rejstříkové soudy zpravidla po nereflektované výzvě, bez okolků zahajují řízení o nesrovnalosti se společnostmi, které dosud nezapsaly své skutečné majitele do Evidence skutečných majitelů.
Zde přitom vedle zákazu výplaty podílu na zisku a pozastavení hlasovacích práv hrozí mj. i sankce až do výše 500 000 Kč, a to nejen společnosti. Riziko totiž nesou i její statutární orgány a skutečný majitel, pokud neposkytne součinnost.
„Očista Obchodního rejstříku od značného množství společností, které jsou jen opuštěnými nekontaktními schránkami, je ale nesporně žádoucí,“ uzavírá Michael Dobrovolný, manažer společnosti SMART Office & Companies.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.