Jako chirurg Lékařů bez hranic musí Trachta být schopný provést širokou škálu zákroků. "Musíte umět ošetřit jakékoliv střelné poranění, granáty, průstřely břicha, hrudníku. A k tomu ty základní operace z gynekologie, ortopedie. Trhal jsem zuby nebo rekonstruoval čelisti v obličeji po nějakých střelných poraněních," popsal.

V takové situaci se ale musí smířit i s tím, že nemůže být špičkový odborník na každou oblast. "Musíte odhadnout svoje schopnosti a možnosti. Jsou i situace, kdy tu péči musíte odmítnout, protože zase nechcete toho pacienta aktivně zabít. Ale pakliže se vám zdá, že by ta možnost byla, že byste mu zásadním způsobem dokázali pomoci, tak je čas se pochlapit a jít do toho naplno," vysvětlil.

[chooze:article;value:564948]

​Ve válečné zóně nemusí jít jen o život pacienta, ale i lékaře. Doma na něj navíc čekají tři děti. "Před dvěma lety jsem zase jel do válečné zóny a to bylo poprvé, co jsem jel do nějakého většího konfliktu se třemi dětmi, takže jsem jim regulérně napsal závěť. Manželka se mi za to pak smála, ale máte strach. Nevíte, jestli tam nezůstanete," řekl.

A ve válce se musí potýkat i s etickými otázkami. "V Sýrii byli nějací bojovníci, které jsme ošetřovali," uvedl. V takových případech ale údajně on i Lékaři bez hranic dodržují neutralitu. "Moje práce je každému člověku dát šanci, aby se vrátil do života. A filozofovat nad tím, jestli někoho radši necháte umřít, nebo ne, je podle mě úplný nesmysl," dodal.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.