Doteď si museli Ukrajinci povolávací rozkaz převzít osobně a potvrdit to svým podpisem. Nově ale budou ukrajinské úřady považovat obsílku za doručenou, i když si ji adresát na poště nevyzvedl. Muž, který do armády nenastoupí, se ocitne na seznamu hledaných osob.
To se okamžitě ukáže v mobilní aplikaci ukrajinského ministerstva obrany. "Údaje o lidech, kteří budou ignorovat předvolání a pravidla vojenské registrace, se objeví v seznamu hledaných osob. Takový je zákon, toto je současná legislativa, kterou musíme dodržovat," oznámila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Kateryna Černohorenková.
Do úterka měli také Ukrajinci povinnost aktualizovat své údaje v registru, aby je armáda mohla případně snadno povolat. "To můžete udělat i přes aplikaci, Reserve+ se to jmenuje. Já jsem to udělal třeba přes tu aplikaci a tam se mi ukázaly informace, že prostě jsem v registru. Zatím mě nikdo nevolá. Mám tam správné informace, telefonní číslo a adresu, že jsem tady v Praze," vysvětlil Ukrajinec Světoslav Kaličuk.
[chooze:article;value:564346]
Těm, kteří informace nevyplnili, hrozí pokuta 10 až 15 tisíc korun. "Po té novelizaci už je možné sankce začít uplatňovat bez přítomnosti toho člověka, což vlastně ukrajinské straně pomůže ve vynucování nástupu do branné služby," vysvětlil expert na relokační služby a pracovní migraci Miroslav Metejský.
Uprchlíci před mobilizací se ale nuceného návratu do vlasti bát nemusí. Podle českého zákona se totiž povinnost vydávání občanů nevztahuje na vojenské nebo politické trestné činy. "Právě vyhýbání se mobilizaci, dezerci či neuposlechnutí rozkazu lze podřadit pod tzv. trestné činy vojenské. Ministerstvo spravedlnosti dosud neeviduje žádnou žádost Ukrajiny o vydání osoby pro trestní stíhání z důvodů vyhýbání se mobilizaci," sdělil mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Na jaře prezident Volodymyr Zelenskyj snížil věk pro mobilizaci nových lidí do armády, a to ze 27 na 25 let. Nedávno také ambasády přestaly Ukrajincům žijícím v zahraničí vydávat cestovní pasy. Všechna tato opatření mají Ukrajině pomoct vyřešit nedostatek vojáků.
V Česku pracuje téměř 300 tisíc Ukrajinců, patří tak mezi největší skupinu zahraničních pracovníků v Česku. Podle odborníků jsou nezbytní pro naši ekonomiku. Pokud by se rozhodli odejít zpět na Ukrajinu, některé firmy budou čelit nedostatku zaměstnanců.
[chooze:article;value:563952]
Ukrajinci v Česku většinou pracují ve stavebnictví. Pakliže by se po konci války chtěli vrátit domů, pro český průmysl by to byl obrovský problém. "Pro trh práce v České republice to bude mít opravdu velké dopady, pokud by došlo k pasivnímu odlivu ukrajinských mužů. Pracují nejčastěji na nekvalifikovaných pozicích, které nejsou příliš oblíbené ze strany českých pracovníků. Takže by bylo opravdu těžké tyto pracovníky nahradit," varoval manažer náboru firmy Manpower Jiří Halbrštát.
"Kdyby odešlo větší množství, tak pochopitelně to pocítíme, protože obsadili řadu pozic, které byly dlouhodobě neobsazené a na které zaměstnavatelé měli problém najít lidi," přisvědčila vedoucí týmu dopadových analýz ministerstva práce a sociálních věcí Magdaléna Klimešová.
Pokud dojde k masivnímu odchodu ukrajinských pracovníků, tak by podle odborníků měla Česká republika navýšit kvóty pro mimoevropské pracovníky. Mohlo by to zamezit nedostatku zaměstnanců na některých pozicích. "Česká republika by měla navýšit kvóty pro nábor řemeslníků z jiných zemí mimo Evropskou unii. Zatímco pro Ukrajinu byla ta kvóta 40 tisíc pracovníků ročně, tak třeba pro Kazachstán a jiné země je to třeba 500," připomněl Halbrštát.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.