V roce 2016 otřásla nejen Velkou Británií, ale i celým světem zpráva o atentátu na poslankyni za Labouristickou stranu Jo Coxovou. Během setkání s voliči před referendem o setrvání země v Evropské unii ji útočník postřelil a pobodal. A to proto, že vystupovala proti brexitu.

Obrovskou diskuzi o bezpečnosti politiků vyvolal atentát na Švédku Annu Lindhovou. Oblíbená politička odmítala ochranku a to se jí stalo osudným v roce 2003, kdy ji při nákupu bot pobodal Srb žijící ve Švédsku. Lindhová druhý den po útoku zemřela.

"Okamžitě byla odvezena do nemocnice. Útočník ale utekl a zatím se nám ho nepodařilo dopadnout," uvedl tehdy policejní vyšetřovatel Björn Pihlblad. Útočníka nakonec policie dopadla po šesti dnech a dostal doživotní trest.

[chooze:article;value:555637]

​Pohyb bez ochranky stál život i švédského premiéra Olofa Palmeho v roce 1986. S manželkou se zrovna vracel z kina. Vyšetřování jeho vraždy policie ukončila až před čtyřmi lety. Útočník spáchal sebevraždu.

V roce 2009 v Miláně útočník napadl maketou katedrály tehdejšího italského premiéra Silvia Berlusconiho. Politik vyvázl s přeraženým nosem.

Pozdvižení vzbudil i útok na tehdejšího prezidenta České republiky Václava Klause v roce 2012. Ten se obešel bez vážnějších zranění, útočník totiž použil airsoftovou pistoli.

"Samozřejmě, já vám ji okamžitě předám, nebojte. Je to obyčejná kuličkovka, nebojte se," řekl při zatýkání útočník Pavel Vondrouš. "Já bych mu dal pár facek, ale nebyla pro to příležitost," reagoval tehdejší prezident Václav Klaus.

Pavel Vondrouš si za útok vysloužil podmínku. Za své politické názory zaplatil životem v roce 1923 také československý ministr financí Alois Rašín.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.