Robin začal jezdit na cyklotábor před dvaceti lety ještě jako dítě. Ani jeden rok ho nevynechal. Nyní je z něj dospělý a jízda na klasickém kole je už pro něj příliš náročná. Je jedním z těch, kterým by pomohlo elektrokolo.

"Když byl mladej kluk, tak to byl samej sval, byl to velice silnej kluk. Samozřejmě neříkám, že dneska není. Dneska je to jeden z našich klientů. Z našich dětí, které prostě to kolo potřebují, protože fyzicky nezvládnou těch 30, 40 km ujet," vysvětluje Matěj Palatý, spolupořadatel cyklotáboru.

[chooze:article;value:443590]

​Podobně je na tom i Bára. Rovněž ona jezdí na kole od dětství. Tábory jsou důležité pro ni i pro rodiče autistických dětí, mohou si totiž alespoň na pár dní odpočinout.

"Ona jezdí na kole od mládí, od malička, od dvou let... Takže jsme vždycky jezdili na kole, ale teď už prostě má své roky," říká Kateřina Smékalová, máma Báry.

Benefiční akcí chtějí pořadatelé mimo jiné i zvýšit povědomí o schopnostech lidí s autismem, o kterých prý široká veřejnost často neví.

"Jsou schopní spousty věcí, akorát se to prostě o nich neví. Jezdí na kolech, malujou, tancujou, všelijaké věci dělají, ale neví se to o nich," vysvětluje Smékalová.

Zdravotní komplikace se u lidí s autismem s věkem zhoršují. I proto se jim organizátoři cyklotáborů snaží už tak náročný život zpříjemnit.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.