Například v městečku Opwijk nedaleko Bruselu napájí komunitní energie policejní stanici. Ta je díky tomu úplně soběstačná. Lidé v Belgii nejčastěji přispívají už na samotnou instalaci solárních panelů a jsou poté jejich spoluvlastníci. Soláry nejčastěji napájí různé veřejné budovy. 

"Jedná se o velmi hodnotný projekt, protože snižuje ekologickou stopu městských budov a účet za energie a občané se mohou těšit z výnosů," uvedla starostka Opwijku Inez De Conincková.

V Německu jsou energeticky soběstačné už celé obce. To je například městečko Feldheim v Braniborsku. Tam si obyvatelé sami zaplatili vznik distribuční sítě, výměnou za slevu na elektřinu, to prý přesvědčilo i odpůrce původního nápadu.

[chooze:article;value:550539]

"Zemědělci mají hezké rčení: 'Vlastní prasata nesmrdí.' Jakmile se budu moci účastnit toho, co se děje na mém prahu, tak se na to budu dívat úplně jinýma očima," sdělil spoluautor sítě ve Feldheimu Michael Raschemann.

Jako cestu do budoucna vnímá sdílení energie i Evropská unie. Minulý týden Evropský parlament schválil reformu energetického trhu. Ta přímo říká, že každý, kdo má ze svého zdroje energie přebytek, ho bude moci nabídnout k využití například sousedům.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.