[chooze:gallery;value:35223]
Už skoro měsíc hledají nejen novináři z celého světa vysvětlení, co může být příčinou, proč chce francouzský prezident Emmanuel Macron vysílat vojáky na Ukrajinu. Přinášíme proto desatero možných důvodů, proč se z mírumilovného politika mohl stal dravec.
1. Rusko má navrch i kvůli většímu počtu vojáků
Rusko má nyní nad Ukrajinou převahu. Té se nepovedla loni v létě dlouho plánovaná ofenziva, podle časopisu Time dokonce ani nemá Kyjev šanci válku vyhrát. Rusko je lidnatější země a jeho šance doplňovat armádu dalšími muži je výrazně větší, rozjíždí se naplno i válečná výroba. Zapojení některých armád členských států NATO, o němž mluví prezident Emmanuel Macron, tak může být jedinou šancí, jak situaci na bojištích zvrátit.
[chooze:article;value:547160]
2. Obavy z útoků Ruska
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval západní země, aby posílily svou podporu Kyjevu, a zároveň s tím varoval, že akce Moskvy v posledních týdnech signalizují, že Rusko by v příštích několika letech mohlo zaútočit na státy NATO, připomíná Guardian. Oslabení ruské armády na Ukrajině by teoreticky mohlo být i šancí na větší bezpečnost na starém kontinentu.
3. Také Kreml ve své rétorice přitvrdil
Je možné, že francouzský prezident začal mluvit o vyslání vojáků NATO na Ukrajinu kvůli představitelům Ruska. Ti také nejdou pro silná slova daleko a neváhají přímo či nepřímo vyhrožovat jadernými zbraněmi. Moskvu ale Macronovy silácké řeči vyprovokovaly jedině k dalšímu řinčení zbraněmi. "Západ si musí uvědomit, že máme zbraně, které mohou zasáhnout cíle na jeho území," řekl Vladimir Putin ve svém každoročním projevu k ruským poslancům koncem února.
4. Ukazovat před Ruskem svaly
Komentátor britského Telegraphu se domnívá, že za siláckými prohlášeními Emmanuela Macrona může být snaha blafovat. Také představitelé Ruska vedou, jak jsme zmínili, různé silácké řeči. V každém ozbrojeném konfliktu nepochybně hraje velkou roli propaganda. Pokud by to tak v případě francouzské hlavy státu nebylo, další možností je už jedině snaha rozpoutat třetí světovou válku, domnívá se autor zmiňovaného britského listu.
[chooze:article;value:545522]
5. Evropa se musí připravovat na časy, kdy už nebude mít podporu od USA
Zejména v případě vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách Evropa už nebude moci spoléhat na další pomoc USA Ukrajině. A to ani se svou obranou. Trump v minulosti dokonce mluvil o vystoupení Spojených států z NATO. "Je jasné, že Evropa bude muset začít pracovat sama na sobě, a pro vojenské experty to není nic nového. Vrátit se nám to může například v tom, že Severoatlantická aliance posílí," řekl nedávno pro TN.cz bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
6. Snaha odčinit dřívější přátelství s Putinem
Emmanuel Macron může mít výčitky svědomí, protože se v minulosti přátelil s ruským diktátorem Vladimirem Putinem, a v Moskvě se s ním sešel dokonce pár týdnů před vypuknutím války na Ukrajině. Fotografie, jak tehdy oba prezidenti seděli na opačných koncích dlouhého stolu, tehdy doslova obletěla celý svět. V kontextu toho, jak se později ruský diktátor "vybarvil", je možné, že chce současnou rétorikou Macron odčinit tuto možná pro někoho i ostudnou kapitolu jeho politické kariéry.
7. Na evropském poli Macron získává nové spojence
Celé Pobaltí a Polsko radikalizaci francouzského prezidenta ve vztahu k Rusku vítá, protože tyto země mají z velmocenských plánů diktátora Vladimira Putina velké obavy. Mimo jiné jsou více "na ráně", zejména Varšava je i díky velkému zastoupení v Evropském parlamentu významným hráčem evropské politiky, jde tedy o klíčového spojence, připomíná BBC. Tandem Polska s Francií může být protiváhou spojenectví Paříže a Berlína, které v minulosti nejen v Bruselu představovalo významnou politickou sílu.
[chooze:article;value:546996]
8. Macron jako lídr Evropy
"Francouzský prezident zoufale touží po tom, aby byl vnímán jako dominantní síla v Evropě uprostřed měnícího se politického prostředí na mezinárodní úrovni i doma," domnívá se britský Telegraph. "Emmanuel Macron si hraje na vojevůdce, ale jde o životy našich dětí, o kterých tak bezstarostně mluví. Mluvíme o míru nebo válce v naší zemi," komentuje radikalizaci francouzského lídra jeho politická sokyně Marine Le Penová. Připomíná Le Monde.
9. Velmocenské ambice Francie
Francie bývala koloniální velmoc ovládající velkou část Afriky či Asii a podobně jako Rusko chce možná ve světě hrát větší roli, než jaká je ta současná. Nynější období nestability může Macron využít k posílení vlivu Paříže. "Během každého období neklidu se mohou objevit příležitosti pro ambiciózní vůdce, kteří doufají, že budou utvářet budoucnost Evropy," připomíná World Politics Review.
10. Domácí politická scéna
Překvapivě může mít ke své radikalizaci Macron i čistě vnitropolitické důvody. Francouzský prezident se chce podle France 24 radikálně vymezit vůči opozici prezentované Marine Le Penovou, která v minulosti neskrývala své sympatie k Rusku. Francii čekají v roce 2027 prezidentské volby, v nichž se bude krajně pravicová politička pravděpodobně znovu ucházet o post v Elysejském paláci. V letech 2017 a 2022 skončila jako druhá, a zůstává proto velkou favoritkou. Macron už znovu kandidovat nemůže, i tak si nepřeje, aby se k moci dostala krajní pravice. Le Monde ale upozorňuje, že momentální směřování může vést k izolaci současného prezidenta na francouzské politické scéně.
Macron jednal o jádru. Potřebujeme svrchovanou strategii, řekl (5/3/2024):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.