Přes 40 % učňů vybraný obor nebaví a neplánují se mu věnovat. Zhruba desetina studium vůbec nedokončí. O změně oboru někteří uvažují už během studia. Někdy za to může špatný výběr učebního oboru. "Bylo by fajn, aby se ti případní řemeslníci setkali s tou prací už na základní škole," řekl viceprezident Hospodářské komory ČR Roman Pommer.

"Mají jasno v tom, že chtějí být řemeslníky, ale nemají tak ještě úplně jasno v tom, jaké řemeslo by si chtěli vybrat, jestli chtějí pracovat s kovem, nebo se dřevem," řekl o učednících ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.

[chooze:article;value:521640]

Často pak po vyučení dají přednost méně kvalifikované práci s vyšším nástupním platem. "Mají výuční list, ale chybí jim praxe. To znamená, že ty firmy je sice rády zaměstnají, rády je přijmou, ale zcela pochopitelně jim na začátku platí méně," dodal Janeček.

"Od našich absolventů víme, že hodně jich odchází za volant, jezdí s dodávkami, s náklaďáky. Odcházejí pracovat do skladů," podotkl Janeček.

Přestože už jsou řemesla díky technologiím daleko méně fyzicky náročná než v minulosti, například takoví pokrývači stále stráví většinu roku ve výškách, a to i za nepříznivého počasí. "Hlavní je, že ten pokrývač hned poté, když se vyučí, nemá peníze, které třeba dostane, když půjde jezdit pro Dáme jídlo," vysvětlil Pommer.

"U mladých lidí je fluktuace vyšší než u starší generace. Obvykle zůstávají na první pozici jeden až tři roky. Chtějí si najít práci, která je baví, která odpovídá jejich kariérním cílům," sdělila obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting Gabriela Hanslíková. Nejvíc chybí svářeči, klempíři, pokrývači nebo tesaři.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.