V dětství mezi jeho oblíbenou četbu patřil komiks Čtyřlístek. "V mé rodné Olomouci, kde jsem prožíval dětská léta, byl jediný stáneček, kde se prodával. Stávali jsme na něj fronty a bylo velké neštěstí, když se na nás nedostalo. Potom jsem samozřejmě sáhl po náročnější literatuře. U Jaroslava Foglara to byly nejenom Rychlé šípy, ale celé jeho dílo. Záhada hlavolamu nebo Tajemství Velkého Vonta nebyly příběhy pro děti, byly to velmi drsné příběhy," zmínil Igor Bareš. 

Děti podle herce nečtou ale tolik, jak by si on sám přál. "Mám 13letou dceru a 9letého chlapce. Musím říct, že nečtou tak intenzivně, jak bych si představoval. Je jiná doba. Cestujete MHD, vyndáte si z tašky knížku a všichni zvednou hlavy od mobilních telefonů, malinko znejistí a dívají se na vás jako na vykopávku," podotkl.

[chooze:article;value:530793]

​Od dětských let se jeho vkus hodně proměnil, jak bývá zvykem. "Dříve jsem nebyl zastáncem toho, že by se daly číst dvě nebo tři knížky najednou. Ale nyní, když nemám zrovna náladu na poměrně depresivní prózu Jaroslava Havlíčka, tak sáhnu třeba po oddechové četbě detektivního žánru Václava Erbena," řekl Bareš.

Herec také často namlouvá audioknihy. "Největší radost mám z toho, když se mi podaří do audiopodoby dostat něco, co mně osobně je velmi blízké a co mě zaujalo a chtěl bych se o to dál s někým podělit. To je právě cesta těch audioknih, ale dopředu to číst nemůžu. Ten děj ve mně vyvolává emoce a já pevně doufám, že přes mikrofon jsou slyšet," doplnil herec. 

[chooze:article;value:528956]

​Bareš je známý také svou nevšední zálibou ve hřbitovech. "Je to místo, kde si něco uvědomíte. Máte možnost a prostor si představovat a vymýšlet příběhy. Můžete dokonce fabulovat a vychutnat si to. To mě na tom baví. Žádnou morbiditu v tom nehledejte. To, že si odtam občas něco odvezu, nesouvisí s plánovanou devastací pietního místa, ale s tím, že se rád obklopuju předměty, které jsou z výjimečných míst. Ve mně to většinou vyvolá vzpomínku na to, s kým, proč a kdy jsem tam byl," uzavřel Bareš.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.