[chooze:gallery;value:31363]

​To, že čas letí jako o závod, je jasné, když se ohlédneme za mladým a veselým klukem s lišáckým kukučem, který si zpěvák zachoval dodnes. Václav Neckář v pondělí oslavil osmdesátiny. "To víte, 40 krát dvě, je to dost. Ale snažím se pořád zpívat a hrát," řekl zpěvák.

"Je to těžší v tomhle věku, ale my se nevzdáváme. Když brácha začínal, tak jezdíval na besedy po školách. Na jedné se nějaká dívka zeptala: 'A pane Neckář, kdy přestanete zpívat?'" zavzpomínal zpěvákův bratr Jan Neckář. "A já vždycky říkal, že mě budou muset z jeviště odstřelit," doplnil ho Václav.

[chooze:article;value:526799]

​Národem milovaný Neckář zpívání pro lidi nevzdal ani po prodělané mrtvici, kdy se znovu v roce 2002 musel učit mluvit i zpívat. Kromě zdraví si tak přeje k narozeninám ještě jednu věc. "Jsem snílek a mým snem je, aby byl život v míru, lidi se měli dobře a byli na sebe hodní," nastínil. 

K tomu, aby byl svět hezčím místem, přispívají bezesporu také jeho filmy a písně, které zná v Česku každý. "To mám kliku, mám z toho radost," řekl zpěvák s úsměvem. 

Všechny jeho důležité milníky a nejhezčí momenty mapuje nová kniha s názvem Václav Neckář –Šíleně veselý princ. "Začátek byl trochu krušný, protože jsem nejdříve cítil výzvu, zodpovědnost a nakonec z toho byla obrovská čest, protože Honza i Václav jsou hrozně hodní lidé. Hodně mi pomáhali a po pár měsících jsem byl skoro členem rodiny," nastínil autor knihy Pavel Hénik.

[chooze:article;value:526082]

​Za léta přízně a přátelství z branže se chtěl odvděčit nejen fanouškům, ale také kolegům. Připravil si proto pro ně hned dva narozeninové koncerty. "Dopadlo to skvěle, kolegové se mnou zpívali na jevišti, lidé s námi zpívali, zvládli jsme to, mám radost. Tak děkuju," nechal se slyšet Václav.

Přestože dlouho ponocoval, byl zpěvák už druhý den v plné síle připravený na slavnostním představení jeho vlastní bankovky, která v limitovaném počtu vyšla při příležitosti jeho narozenin. "Myslím, že brácha vybíral tu fotku, která je z Ostře sledovaných vlaků z roku 66. Ta fotka byla tenkrát na plakátu, takže to byl správný nápad," líbí se Neckářovi.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.