Krátce po teroristickém útoku v Bruselu začala nejen belgická média odhalovat znepokojivé okolnosti, kvůli kterým se začalo intenzivně diskutovat o děravém systému Evropské unie. Belgické úřady například nevěděly, že Tunisan Abdesalem Lassoued si ve Švédsku odpykával dva roky ve vězení za drogové delikty.
O pár dní později ale vypluly na povrch mnohem závažnější informace, které ukázaly, že obrovského pochybení se dopustila samotná belgická prokuratura. V srpnu loňského roku totiž Tunisko žádalo Belgii o vydání Lassoueda.
[chooze:article;value:526047]
Jak píše deník De Standaard s odvoláním na zjištění belgických úředníků, v roce 2005 byl Tunisan ve své rodné zemi odsouzen ke 26 letům ve vězení. Mezi trestnými činy byl i pokus o dvojnásobnou vraždu. V lednu roku 2011, když v zemi startovala masivní vlna protestů známá jako arabské jaro, Lassoued z vězení uprchl se skupinou dalších trestanců.
Dvanáct let nelegálně v Evropě
Aby se vyhnul spravedlnosti, rozhodl se emigrovat přes Středozemní moře do Evropy. Belgická média už dříve v minulém týdnu zveřejnila, že se Lassoued na území Evropské unie pohyboval od roku 2011 a po celou dobu nelegálně. O azyl žádal hned ve čtyřech zemích, včetně Belgie, a nikde neuspěl (podrobnosti si můžete přečíst v tomto článku).
V roce 2019 Belgii před Lassouedem varovaly italské úřady, v létě roku 2022 poslalo Tunisko žádost o jeho vydání federální službě spadající pod ministerstvo spravedlnosti. Ta žádost na začátku září předala bruselské prokuratuře, spis tam ale zůstal ležet ladem a nikdo se mu nevěnoval. Lassoueda tak do Tuniska belgické úřady nevydaly.
[chooze:article;value:525733]
Důsledek tohoto pochybení Belgie pocítila minulý týden v pondělí, kdy Lassoued v Bruselu zabil dva fotbalové fanoušky ze Švédska. "Jako ministr spravedlnosti nemohu v žádném případě zasahovat do rozhodnutí soudů. Přesto chci za tuto nepřijatelnou chybu převzít odpovědnost," řekl podle RTBF belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne.
V souvislosti s případem tak na svou funkci v pátek rezignoval. Jménem justice se omluvil nejen obětem a jejich rodinám, ale i všem švédským a belgickým občanům.
Premiér Belgie Alexander De Croo zdůraznil, že chyba bruselské prokuratury byla obzvlášť závažná. Za ministryni vnitra, která také ve společnosti čelí kritice, se ale tamní vláda postavila, píše list The Brussels Times. Policie podle ní nepochybila. Neměla totiž dostatek informací k tomu, aby teroristu před jeho činem omezila na svobodě. Den po útoku jej zastřelila.
Letos v září v Belgii skončil jeden z největších a nejsledovanějších soudních procesů v novodobých dějinách. Soud tam vynesl rozsudek nad osmi pachateli teroristických útoků, při kterých zemřely desítky lidí. Více se dozvíte v reportáži (16/9/2023):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.