Klimatické změny by se měly v dalších letech projevovat obzvlášť velkými výkyvy počasí. Podle pracovníka z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy je ale pro Čechy zdaleka nejnebezpečnější hrozba stále většího sucha. "Nejdůležitější z dopadů klimatických změn bude častější a intenzivnější sucho. Očekáváme, že v dalších desetiletích se bude ještě dál zhoršovat," řekl. 

Je podle něj patrné, že největší dopad bude mít taková změna na už teď poměrně suché oblasti jako je jižní Morava nebo Polabská nížina. "Sucho znamená problém nejen pro zemědělce a zemědělskou produkci, na které záleží naše živobytí, ale i pro velkou část lidí, kteří mají chalupu a u ní studnu," doplnil s tím, že poslední data jasně ukazují, že 73 % majitelů studní pozoruje v posledních letech znatelný pokles vody. 

[chooze:article;value:522456]

S přípravou na extrémy začít u sebe 

Právě kvůli tomu nabádá, aby se všichni lidé na změny počasí začali důkladně připravovat. Prvním krokem by mělo být lepší využití dešťové vody na zahradách. "V minulosti jsme jí plýtvali a posílali do kanálu, teď ale i stát začíná pomáhat domácnostem v tom, jak lépe dešťovou vodu využívat, shromažďovat a zalévat dešťovou vodou a ne pitnou ze studní či vodovodu, " řekl. 

Další roky mají být pro vyrovnávání se s klimatickými změnami rozhodující. Na přicházející vlny sucha by se měla připravit celá společnost zejména konkrétními opatřeními v obcích a ve městech, která by umožnila připravit odolnější a méně zranitelnější okolní krajinu. Na to by mělo stačit několik konkrétních kroků. 

[chooze:article;value:512814]

​"Potřebujeme, aby součástí krajiny bylo daleko více rozptýlené zeleně, která ji bude více ochlazovat, bude více zadržovat vodu," navrhuje Kotecký například. Je podle něj také třeba upravit zemědělskou půdu tak, aby obsahovala více organického humusu pro zadržení vody a řeky více připravené na rekordně vysoké srážky. 

Ve městech, které letos v létě zasáhla hlavně extrémní vedra, by se podle něj měla i kvůli tomu daleko častěji objevovat drobná zeleň. „Musíme to měnit všichni společně. Opatření na vlastní zahradě dělat se svou rodinou, plánování měst a ulic je úkolem radnic a velké změny budou dělat zemědělci, které budou muset nasměřovat nutné kroky ze strany státu," sdělil. 

[chooze:article;value:512745]

Jaro a podzim pomalu zmizí 

​Letošní rekordně horké léto mělo na svědomí také velké množství životů. Podle aktuálních vědeckých statistik loni zemřelo celosvětově na následky extrémně vysokých teplot přes 60 tisíc lidí a na letošek odhadují ještě vyšší čísla. Horší vyhlídky jsou na místě i co se týče vysokých teplot. "Takhle budou bohužel v příštích desetiletích vypadat léta úplně běžně," myslí si vědec a doplňuje, že přijdou ještě ničivější vlny horka. 

Letošní červenec byl totiž vůbec nejteplejším měsícem na Zemi v historii měření teplot. "V tomto období byla také zaznamenána nejvyšší průměrná měsíční povrchová teplota moře na světě, která činila 20,98 stupně Celsia," upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Souvisí s tím i to, že se v tuzemských geografických podmínkách zabydlí jenom intenzivní léta a zimní měsíce. "Už několik let sledujeme, že jaro a podzim začínají mizet. S tím se budeme v příštích desetiletích potkávat dost často," vysvětluje. I díky tomu by dle něj mohly Česko čekat zdaleka více nepředvídatelnější zimy. 

Polární vír se už začal formovat. Zima bude intenzivní, varují meteorologové (09/2023): 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.