Ovoce a zelenina ze hřbitova. Pro některé poněkud zvrácená představa, například ve vídeňském Matzleinsdorfu je to ale běžná věc. I v řadě dalších měst je čím dál méně místa a poptávka po zahradách roste.

"Opuštěných hrobů v posledních letech přibývá, nikdo je neudržuje. Tak nás napadlo, že bychom tyto plochy mohli využít," pochvaluje si hřbitovní zahradník Walter Pois.

Vídeňský hřbitov pronajímá jen opuštěné hroby a zisk jde na údržbu hřbitova. Z téměř devíti tisíc jich je pro zahradničení k dispozici asi šestina. Označeny jsou červenohnědým kolíkem. Plocha dvou a půl metru čtverečního vyjde zahrádkáře ročně v přepočtu asi na 1 800 korun.

[chooze:article;value:511143]

Mnozí jsou z toho v rozpacích. "Asi bych nesnědla nic, co vyrostlo na opuštěném hrobě. Měl bych z toho divný pocit," řekla oslovená žena. "Potřebujeme jídlo, za mě ať se pěstuje kdekoliv. Klidně bych ho pěstovala i na svém strýci, určitě by mu to nevadilo," myslí si jiná.

I přes některé ostré reakce veřejnosti poptávka po záhonech na hrobech roste. Podle Svazu německých hřbitovních zahradníků žádná užitková rostlina nezakoření tak hluboko, aby přišla do styku s ostatky. "Tahle rajčata jsou velmi sladká a šťavnatá, podle mého názoru není o čem přemýšlet. Ostatky po lidech už dávno pohltila země," pokračoval Pois.

Hřbitov v rakouské metropoli využívají i včelaři a zahrádkáři tam mohou relaxovat třeba četbou knih z instalovaných knihovniček.

[chooze:article;value:513408]

Hřbitovní zahradničení je populární například také v Berlíně. "Je to tu super, chodím sem se synem a poznali jsem spoustu lidí," má radost jeden z místních.

"Někteří měli nejdřív námitky, že tu jsou pohřbená těla. Naštěstí nám půdu otestovala Technická univerzita v Berlíně a potvrdila, že tu žádné lidské ostatky nejsou," uvedl zakladatel berlínské hřbitovní zahrádky Robert Shaw.

Nejedná se přitom jen o trend moderních měst. Už například staří Aztékové tvrdili, že zelenina může svými kořeny nasát sílu a moudrost zesnulého a pak ji přenést na toho, kdo ji zkonzumuje.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.