Na první pohled to většinou začíná nevinně – dítěti napíše vrstevník, který hledá kamarády. Jenže ve skutečnosti to může být třeba dospělý muž. Nicnetušící dítě může domnělému vrstevníkovi prozradit zneužitelné informace. Může jít přitom třeba o pedofila.
Problémem podle odborníků může být i to, když takový starší "kamarád" věk přizná. Podle odborníků může dítěti imponovat, že se s ním chce přátelit dospělý. Podle nejnovějšího průzkumu NMS Market Research realizovaného pro nadaci O2 má kamaráda, kterého nikdy neviděly, až čtyřicet procent dětí.
Podle dat dětem nejčastěji hrozí sexting, tedy snaha vylákat intimní fotografie. "Z kyberprostoru fotografie nikdy nevymizí. Je sdílená, kopírovaná a později to dítě může být tou fotografií vydíráno a dochází k takzvané sextorzi, kdy pachatel chce další a další," popisuje rizika policista Jaroslav Hrabálek.
[chooze:article;value:509868]
Děti na internetu tráví čím dál tím víc času. Dospívající do 15 let na mobilním telefonu stráví průměrně tři a půl hodiny denně. Ty starší dokonce i čtyři a půl hodiny.
Z průzkumu také vyplývá, že čím starší dítě je, tím ho rodiče méně kontrolují. Osmdesát procent dospívajících tak na mobilu během dne může strávit tolik času, kolik jen chce. V noci používání mobilu svým ratolestem zakazuje většina rodičů. Jenže to vypadá, že si s tím děti příliš hlavu nelámou.
Základní rada pro rodiče, jak ochránit své potomky před šikanou a kyberkriminalitou přitom je všímat si dítěte a nepodceňovat u něj změny v chování.
[chooze:article;value:508984]
"Pokud se dítě snaží izolovat od okolí, více se zavírá doma, nechce se moc kamarádit, vymlouvá se i na nevolnost, nechce chodit do školy," vyjmenoval příklady specialista na kyberkriminalitu Pavel Schweiner s tím, že v ojedinělých případech může docházet i k sebepoškozování.
Důležité prý hlavně je mít s dítětem vytvořený vztah založený na důvěře. "Bylo by velmi vhodné, aby se rodič zajímal, co dítě dělá ve virtuálním prostředí a jaké tam má kamarády," tvrdí dále Schweiner.
Podle psycholožky Galiny Jarolímkové hraje při řešení kyberšikany roli také věk dítěte. "Jinak budeme obezřetní u dětí na prvním stupni a jinak u starších dětí. Středoškoláky třeba nemusíme sledovat, ale budeme s nimi o tom hovořit. Malé děti bychom ale kontrolovat měli. Je dobré jim dávat časové limity. Je také spousta prostředků na zablokování některých stránek," radí rodičům.
[chooze:article;value:510056]
"Důležité je zjistit, co se stalo, jak dlouho se to děje a jak je to závažné. Máme linku, která se specializuje na rizika kyberprostoru, kde si může rodič nechat poradit," dodává pak preventistka Dětského krizového centra Jana Renner.
Podle Schweinera by rodiče neměli zapomínat ani na případné pořízení důkazů. "Určitě ke každé platformě, kde k té šikaně dochází, je potřeba přistupovat individuálně. Aby se třeba útočník nedozvěděl, že děláme screenshot," připomněl.
[chooze:article;value:510017]
V některých případech může být řešením i odborná pomoc. Rodiče s dětmi se můžou obrátit na metodika prevence či na školního psychologa. Rodiče by celou situaci měli také oznámit škole. Podle odborníků je totiž často agresorem někdo z blízkého okolí.
A pomoci může i oznámení na policii. Ta totiž disponuje jak odborníky v oblasti IT, kteří jsou schopni zajistit tato data, tak i odborníky v oblasti výslechu dětského svědka.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.