Současný zrychlený styl přispívá k nespavosti a mnohdy nás nutí i ke kratšímu spánku, než bychom ve skutečnosti potřebovali. Podle lékařů je tak stále více lidí, kteří denně naspí méně než šest hodin. To ale může vést k vážným problémům.
Podle doktorky Simony Dostálové z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) by spánek měl u dospělého člověka trvat sedm až devět hodin. To ale mnohdy není možné, zvlášť pro lidi, kteří pracují ve směnném režimu. "Tito lidé mají narušený spánkový cyklus," dodává Dostálová.
[chooze:article;value:486232]
Nespavost a její dopady
Na kvalitu spánku ale působí mnoho faktorů a vyzrát tak nad nespavostí nemusí být vždy jednoduché. Spánek může ovlivnit zdravotní stav i hluk či osvětlení. "Velkou roli mají i stres, úzkost a celkový životní styl, jako je množství pohybu, používání elektronických přístrojů, aktivity na úkor spánku, užívání alkoholu, kofeinu a nikotinu," pokračuje doktorka Dostálová
Nedostatek spánku ale může mít velmi negativní vliv na naše zdraví. Nejen, že zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako je například hypertenze či cévní mozková příhoda, ale vliv má i na metabolismus, například obezitu či cukrovku.
Spánkový deficit ale může rozvinout i deprese, oslabení imunity, sníženou výkonnost a poruchy pozornosti. "Dlouho jsou třeba známé souvislosti spánku a jeho abnormit s bolestmi hlavy a s epileptickými záchvaty," dodává Karel Šonka, vedoucí lékař Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN. Nespavost také zvyšuje riziko výskytu Parkinsonovy choroby.
[chooze:article;value:441755]
Problém je to i u dětí
Ačkoliv vstávání s prvními ranními paprsky bývalo vždy doménou spíše starších lidí, podle lékařů se problém týká už i mladších. "V mladé generaci se rozvinul kult aktivnosti. Mladší lidé se předhánějí v tom, kdo toho co nejvíc stihne," vysvětluje Šonka.
Problém se ale týká i dětí. Různé poruchy spánku se vyskytují u 20 až 30 procent z nich. V tomto věku je přitom podle lékařů potřeba osm až deset hodin spánku. "Výrazným problémem se stává zkracování doby spánku, zejména v populaci starších školních dětí a dospívajících," upozorňuje vedoucí lékařka z Neurologické kliniky Iva Příhodová.
Na vině je přitom hned několik souvislostí, a to školní povinnosti, sociální aktivity, masivní používání elektronických přístrojů i uvolnění spánkového režimu ze strany rodičů. To ale u dětí mnohdy vede k výskytu obezity i metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, stejně jako je tomu v případě dospělých.
Naděje pro lidi s migrénami. Lékaři pracují na biologické léčbě:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.