Lékař Jan Vojáček se zabývá funkční medicínou, která neřeší akutní stavy, ale spíše dlouhodobé problémy. "Je to běh na delší trať u chronických potíží. Určitě tím není řečeno, že tradiční medicína je nefunkční. Jdeme víc do podstaty toho, jak náš organismus funguje a co ho ovlivňuje," nastínil.

Hlavní otázka, kterou si Vojáček pokládá, je, proč jsou lidé nemocní. "Krevní testy běžným lékařům řeknou, kde je ten organismus rozbitý a kde je vychýlen z rovnováhy, ale už neodpoví na to, proč je ten člověk nemocný. Často ke mně chodí lidé s chronickými potížemi, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, alergie, astma a další," popsal.

​Šarlatánství, nebo jiný pohled?

Rozdíl mezi tradiční medicínou a funkční je podle něj v přístupu. "Většina lidí je nastavená tak, že když se něco v těle 'rozbije', jdou za specialistou, aby to za ně spravil. Funkční medicína říká, že zdraví a nemoc je součástí tebe a tvého života. Je skvělé, že máme lékaře, kteří se o nás dokáží postarat z hlediska akutních stavů, nicméně jakým způsobem se na tom podílíš?" ptá se svých pacientů Vojáček.

[chooze:article;value:498171]

Někteří odborníci a lékaři o funkční medicíně hovoří jako o alternativní, která zahrnuje řadu vyvrácených nebo neověřených metod. Bývá také označována za pseudovědu a šarlatánství. "Když se poukáže na současné dogma, tak se lidé začnou čepýřit, protože se to dotýká jejich příběhu a ega. Zdraví si zaslouží širší paletu přístupu, než je jen ta klasická, která má své limity, stejně jako ta funkční. Funkční medicína by měla doplňovat tu klasickou," zmínil Vojáček.

Od fotbalu k funkční medicíně

K této práci se Vojáček dostal oklikou, a to až od fotbalu. Býval totiž brankářem první české fotbalové ligy za Olomouc. Na svém vlastním příběhu se snaží ukázat, jak velký vliv na zdraví má lidská mysl. Bojoval tehdy se svými nevyrovnanými výkony a sám raději skončil. "V té době se mi začaly rozjíždět určité projevy na těle ve formě záškubů, začal jsem pak vnímat, jakou velkou roli má naše mysl na zdraví," zavzpomínal.

Vojáček pochází z lékařské rodiny, jeho otec je chirurg, děda patolog, tak se vydal i on na lékařskou dráhu a vystudoval lékařskou fakultu v Olomouci, pak ale během atestace skončil. "Překvapilo mě, že táta mi odchod z ortopedické kliniky zásadně nerozporoval, ale vyjádřil obavu, že to není atestační obor a že v medicíně, kdo nemá atestaci, není hotovým lékařem," zmínil.

[chooze:article;value:500255]

​Titul Vojáček má, atestace mu ale stále chybí. "Nyní jsem v atestační přípravě, mám svého garanta. Díky tomu, že nedělám klasický obor, tak nepředepisuji žádné léky, nedávám žádná vyšetření na pojišťovnu. Já z celkového pohledu orientuji člověka v těch základních tématech, která můžou mít vliv na jeho zdraví," dodal.

Podle něj je pro zdraví důležité řešit životní styl a návyky v něm, emoce v souvislosti se vztahy, které hrají roli v napětí nervového systému, práce a i to, v jakém prostředí se člověk nachází. "Na tohle klasická medicína nemá čas, protože řeší akutní problémy. Bývá v tom obsažena esence toho, proč je organismus slabší na úrovni odolnosti," doplnil.

Důležitou roli na zdraví má i strava, spánek, světlo, emoce, popsal Vojáček. "Medicína řeší akutní symptomy, ale nevěnuje pozornost třeba stresu. Hlava nám může podřezat větev našeho vlastního zdraví a také se v některých případech může stát naším nejlepším lékařem. Věřím, že organismus má schopnost se uzdravit i z chronických nemocí, protože ty samoléčebné schopnosti tam nastaveny jsou," uzavřel.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.