Minimální důstojná mzda je v Česku skoro stejně vysoká jako ta průměrná. Obě loni přeskočily hranici 40 tisíc. Méně dostává od zaměstnavatele 63 procent lidí, upozornila platforma v tiskové zprávě.

Zdražování se podle odborníků koncentruje do životně důležitých oblastí. "Podíl úvazků pod hranicí minimální důstojné mzdy oproti roku 2021 poskočil nahoru skoro o více než polovinu tak, že nyní tvoří 63 procent jejich celkového počtu. V absolutních číslech tento skok představuje odhadem 800 tisících úvazků," upozornil ekonom Jan Bittner. Podle platformy za to může nedostatečný růst mezd vůči inflaci.

"Minimální důstojná mzda je indikátor počítající na základě aktuálních cen, jakou výši by musela mít odměna za práci za běžnou pracovní dobu, aby pracujícím a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností," popsala mluvčí platformy Lucie Nemešová.

[chooze:article;value:493407]

Minimální důstojná mzda je tedy v celém Česku 40 912 korun hrubého. V Praze dokonce 42 776 korun hrubého.

Podle ekonoma Davida Navrátila má ale tento indikátor mezery. "Tento koncept počítá s tím, že vezme různé životní náklady, ty sečte a řekne, že pokud chce žít důstojný žít, tak potřebuje tuto mzdu. To samozřejmě předpokládá, že jediný typ příjmů, které člověk může mít, je práce, což samozřejmě není. Člověk může mít jiné příjmy," řekl TN.cz.

"Nebere také v potaz dostupnost a síť kontaktů, ten sociální kapitál ve smyslu, že mám nějaké řemeslníky, právníky nebo doktory, kteří mi mohou pomoci," uvedl Navrátil. "Nalinkování na jednu cenovou hladinu a jednu úroveň spotřeby je faktor, který zjednodušuje diskuzi a je nepřesný," dodal.

[chooze:article;value:493296]

"Neodráží to realitu mnoha lidí i firem, které by potřebovaly zvýšit produktivitu, aby tohle byly schopny vyplácet," myslí si Navrátil.

Podle autorů minimální důstojné mzdy ale jsou v Česku v porovnání se zbytkem Evropské unie (EU) mzdy nízké. "Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu,“ myslí si politoložka Kateřina Smejkalová.

[chooze:poll;value:f20966a59e26853dabfa783082782cbce9ff4542]

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.