Neznám žádnou ženu, která by neznala nebo alespoň neslyšela o čtyřech hrdinkách z New Yorku, ikonách slavného seriálu nebo filmu Sex ve městě, tedy o Carrie, Samanthe, Mirandě a Charlottě. Čtyři nerozlučné kamarádky a úspěšné ženy, které hledají to jediné….Lásku a sex (v případě Samanthy). Ještě teď si vzpomínám, jak jsme se setřenicí, jako náctileté holky, tento seriál potají sledovaly. J Z této čtveřice mě nejvíce fascinuje Carrie Bradshawová, jakožto spisovatelka-slavná sloupkařka časopisu Vogue, jež nás spolu se svými kamarádkami provádí životem svobodných holek z New Yorku. Díky tomu i my obyčejné ženy poznáváme, že problémy s láskou se nevyhýbají ani ženám z vyšších společenských vrstev a že i Carrie musí projít dlouhou cestou plnou podivínů, než najde lásku svého života-pana Božského, jemuž může říct onu kouzelnou větu: "Ever time, ever mine, ever ours." Navždy mé, navždy tvé, navždy naše.

Proto, když jsem se rozhodla, že si založím svůj blog a uvažovala jsem o tom, o čem bych na svém blogu psala, přemýšlela jsem, že bych také psala sloupky o mužích. Ale na rozdíl od Carrie Bradshawové, nejsem profesionální spisovatelka, ba naopak. Jsem ve spisovatelské branži naprostá amatérka. Navíc jsem žena, která dává přednost svobodě a volnosti a nemá rada svázanost, pravidla, příkazy nebo nějaká omezení. Proto jsem se nechtěla zaměřit jen na jednu oblast, vstoupit na území mužů a věnovat jim celý svůj blog.

Uvažovala jsem tedy o tom, zda nemám jít po stopách krásné vraždící spisovatelky Catherine Tramellové, hrdinky Základního instinktu, jenž své milence po omrzení a po dokončení své knihy, zabije, jejíž role se zhostila Sharon Stone. Vždy jsem na ní totiž obdivovala to, jak dokáže manipulovat a hrát si s muži, podle toho, jak se jí to hodí. Přiznám se, že i já bych to chtěla umět. Možná se do psaní smýšleného příběhu takového kalibru také jednou pustím. Do příběhu, ve kterém bude žena tou dominantní. Tou, která zarývá mužům nehty do kůže a při každém neuposlechnutí příkazu nebo za nevhodné chování jej zpráská jako prašivého psa. Vždyť, proč by jednou tím dominantním, kdo ovládá, manipuluje a přikazuje, nemohla být žena? Musí mít tuto moc a toto výsadní postavení pokaždé jenom muž?

Přesto, že vím, že fantazii se meze nekladou a z mé zkušenosti vím, že když popustím uzdu své fantazie, dokážu napsat všechno. Ale jak už jsem řekla, jsem přece jen začátečnice a nechci se věnovat pouze jedné oblasti, které by musel předcházet průzkum. Rozhodla jsem se tedy svůj blog pojmout neutrálně a zaměřit se nejprve na autobiografii, tedy na střípky svého života nebo na aktuální otázky a témata společnosti. Pro svůj neutrální blog jsem se rozhodla ještě i z jiného důvodu. Chtěla jsem zde mít kousek svého nebe. Nebe, které pro mě představuje všechno, co souvisí s Paříží.

Postupně sem budu přidávat francouzské recepty, stravovací návyky, módu, základní francouzské fráze, tipy na společenské hry, zaměřím se také na vztahy s muži, dekoraci bytu atd. A až se zde trochu rozepišu, tak popustím uzdu své fantazie a zkusím napsat i smýšlený napínavý příběh.

Ano, nejsem sice slavná Carrie Bradshawová, nejsem spisovatelka a ani sloupkařka, ale jedna věc mě s ní spojuje, a to je touha psát do nejprodávanějšího módního časopisu na světě - časopisu ELLE. Nevím, jestli se mi to někdy podaří, ale vím, že tento blog mi dává příležitost k tomu, psát o čem chci, a zároveň prostor k tomu, abych zde mohla rozvíjet a zdokonalovat své dovednosti tvůrčího psaní a sledovat vaše reakce. A to je pro mě to nejdůležitější!!!!!!!!!!

Vaše CocoParis :-) :-* :-*