Když se řekne závod, většina lidí si představí mladé trénované sportovce. Ne tak v Norsku, kde se skupina nadšených seniorů rozhodla poprat o svou první medaili. Některým závodníkům bylo i přes 80 let.

"Mně bude 88, mně brzy 87, svěřili se někteří z nich. "Museli jsme si na sebe vzít kostým, abychom nepůsobili tak staře," řekl další účastník závodu.

[chooze:article;value:606807]

​Místo běžeckého dresu si na sebe mnozí závodníci oblékli právě karnevalový kostým. Někteří se rozhodli do cíle vzdáleného 200 metrů od startovní čáry dojít po svých, jiní pro jistotu k přesunu využili invalidní vozík. Elánu ale měli na rozdávání. "Vše závisí na mém vozíku, ale je dost rychlý," nenechal se třeba odradit John Ivar Sørensen.

To, že v závodě nepůjde ani tak o rychlost, ale spíš o překonání vlastních limitů, bylo zřejmé už od začátku. Účastníci svými výkony potvrdili, že věk není překážkou. "Jsem spokojený, jen jsem trochu zklamaný, protože moje žena kamsi zmizela," řekl unavený Roar Tjessem.

Zatímco někteří hrdě pózovali s medailemi, jiní si dopřávali zasloužený odpočinek a řádnou dávku občerstvení.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.