Žena s českým občanstvím pracovala po rozdělení Československa v letech 1993–1996 na Slovensku a důchod začala pobírat v roce 2007. Podle ombudsmana ale ČSSZ pochybila ve výpočtu jeho výše. "Doby práce v zahraničí vyloučila, místo aby za ně dosadila průměrné indexované výdělky. Tento postup ČSSZ používala do roku 2009. Pak změnila správní praxi," popsal ombudsman Stanislav Křeček.
Lidem, kterým důchod předtím přiznala, však jeho výši nedorovnala a postižené důchodce o této změně podle ombudsmana nijak neinformovala. "Postižená žena se v roce 2023 obrátila na ombudsmana a díky jeho pomoci se dočkala doplatku, ale pouze pět let nazpět," doplnil veřejný ochránce práv.
[chooze:article;value:595674]
"Když nejsou úředníci sami schopni dohledat tyto důchodce, měli představitelé úřadu zajistit mediální kampaň, jak jsem je žádal. Považuji za naprosto nepochopitelné, že tak neučinili. Mnozí lidé proto bohužel ani nevědí, že mají dostávat více peněz," vysvětloval další výtky ombudsman. ČSSZ by měla podle něj důchodců doplatit peníze za celou dobu.
ČSSZ ale pochybení odmítá, obě metody výpočtu prý byly v pořádku, a nešlo tak o pochybení. "Porovnáním se opakovaně zabývaly české soudy včetně Nejvyššího správního soudu, který vždy konstatoval, že použití první metody vyloučených dob není v rozporu se smyslem a účelem, který sleduje nařízení," reagovala správa.
[chooze:article;value:597637]
Možností podle úřadu tím pádem není ani doplacení peněz důchodcům za víc než pět let. "Z právní úpravy výslovně vyplývá, že taková možnost přichází v úvahu jen v případě nesprávného úředního postupu," uvedla ČSSZ.
S tím však ombudsman nesouhlasí. "Tyto metody však rovnocenné nejsou, každá z nich vede k určení jiné výše důchodu. Rozdíl mezi nimi tkví, jednoduše řečeno, v tom, že metoda vyloučených dob má neutrální vliv na výši českého důchodu, kdežto metoda zápočtu průměrného výdělku důchod navyšuje," prohlásil.
Podle ochránce veřejných práv měla ČSSZ jednat protiprávně. "ČSSZ věděla a ví, že všechny důchody vypočtené za použití vyloučených dob by byly při použití metody zápočtu průměrných indexovaných výdělků vyšší. Ví to i MPSV. Ani jeden z těchto úřadů však nic neudělal. Části českých důchodců tedy ponechaly důchody nižší, než jim podle práva náleží," zlobí se ombudsman.
[chooze:article;value:603311]
ČSSZ také odmítá, že by problémem bylo, že neuspořádala informační kampaň, přestože ochuzených důchodců mohou být podle ombudsmana tisíce. Informace prý jsou dostupné na webu, v klientských centrech nebo po telefonu a povinnost dotčené důchodce aktivně informovat ČSSZ zákony neukládají. Podle mluvčí ministerstva Kateřiny Procházkové ale s ombudsmanem resort komunikoval. Problém musí řešit sama ČSSZ, řekla TN.cz, přestože jde o organizaci ministerstvu podřízenou.
Ombudsman správu vyzval, aby důchodce, kterých se to týká, důkladně informovala. "Považuji to za morální, v souladu se zásadou veřejné služby, aktivní pomoci a dobré správy. Jde o peníze našich důchodců, na které mají nárok a které si sami za svůj život odpracovali. O ty bychom je neměli obírat. Jsem přesvědčen, že kdyby o této možnosti důchodci věděli, tak se na ČSSZ s žádostí o přezkum výše důchodu obrátí," zakončil veřejný ochránce práv.
Senioři bojují s digitalizací. Problémy mají s lékaři i důchody (3/2025):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.