Soudní tribunál ve Štrasburku měl na stole celkem čtyři kauzy týkající se dění v Česku během krizového období způsobeného šířením koronaviru. První stěžovatel napadl zákaz pohybu osob mezi okresy, druhému vadil zákaz činnosti sportovních klubů.
Soud se oběma případy přestal zabývat poté, co podavatelé 7. března soudu oznámili, že své stížnosti stahují. Učinili tak po komunikaci s českou vládou.
Další stížnost 55leté ženy z Lázní Bělohrad poukazovala na následky zákazu volného pohybu. Podle ní byla za covidu vyhlášená opatření nepřiměřená a v rozporu s českou ústavou. Komunikován s českou vládou byl případ v loňském květnu.
[chooze:article;value:610411]
V rozhodnutí, které soud vydal 27. března 2025 stojí: "Dne 4. října a 24. prosince 2024 bylo kanceláři soudu sděleno úmrtí stěžovatelky. K řízení se nepřihlásili žádní dědici." I tuto stížnost proto štrasburský soud vyřadil ze svého seznamu.
Výsledku se podařilo dosáhnout pouze u jedné ze stížností. Šlo o spojené případy nezletilých dětí, u nichž měla být porušena práva na vzdělání, a navíc mělo dojít k jejich odstřižení od společnosti.
Podavatelé v této kauze nakonec dospěli s českou vládou ke smírnému jednání. To znamená, že se stěžovatelé "vzdali jakýchkoli nároků vůči České republice v souvislosti se skutečnostmi ve stížnosti proti závazku vlády", cituje z rozhodnutí web Česká justice. Za nemajetkovou újmu a vzniklé náklady jim má vláda vyplatit pět tisíc euro, což je v přepočtu asi 125 tisíc korun.
[chooze:article;value:610156]
"Soud je přesvědčen, že urovnání je založeno na respektování lidských práv, jak jsou definována v Úmluvě a jejích protokolech, a neshledává žádné důvody, které by odůvodňovaly pokračování v projednávání stížnosti," píše se v dokumentu vyhotoveném Štrasburkem. Soud nakonec tuto stížnost také vyškrtl.
U Ústavního soudu neuspěly
Původně se děti dovolávaly spravedlnosti u českého Ústavního soudu. Ten jejich stížnosti ale smetl ze stolu jako "podané někým zjevně neoprávněným". Stalo se tak v dubnu 2021.
[chooze:article;value:606631]
Odlišné stanovisko tehdy podalo celkem šest členů Ústavního soudu. Jedním z nich byla i Kateřina Šimáčková, současná soudkyně Evropského soudu pro lidská práva. V textu vypracovaném spolu s kolegou Jaromírem Jirsou mimo jiné uvedla, že Česko patří k zemím, v nichž byly během covidové krize školy uzavřeny vůbec nejdéle. Stejně hovoří i statistika UNESCO. Šimáčková ale jako někdejší soudkyně Ústavního soudu stížnost nezletilých u lidskoprávního tribunálu nerozhodovala.
"Věříme, že uzavření smíru a vyplacení alespoň symbolické finanční satisfakce ze strany české vlády povede ke změně právní úpravy tak, aby byl garantován přístup k soudní ochraně i v případě vydání krizového opatření za nouzového stavu," vyjádřil se po verdiktu advokát zastupující všechny jmenované stěžovatele David Záhumenský.
Lidé si stěžují na následky po očkování proti covidu. Mohli by dostat odškodnění (04/2025):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.