[chooze:gallery;value:39279]
Konkláve začne 7. května, oznámil v pondělí Vatikán. Kardinálové během shromáždění zvolí nového papeže. Ten se stane nástupcem Františka, který zemřel minulý týden.
Stav kolegia kardinálů je výrazně odlišný od poslední volby v roce 2013. Svůj podíl na tom má i sám František, který jmenoval naprostou většinu současných kardinálů s volebním právem. Podle portálu Guardian František jmenoval osm z deseti kardinálů volitelů, kterých je celkem 135. Budou tak volit poprvé. I proto není vůbec jisté, kdo bude příští hlavou katolické církve.
Z těchto 135 bude hlasovat 133 kardinálů a zhruba 20 je považováno za takzvané papabili, tedy kněze se šancí stát se papežem. Podle katolického práva se může papežem stát libovolný katolický muž, v historii však vždy kardinálové zvolili jednoho ze svých řad.
[chooze:article;value:609643]
František navíc zamíchal volbou ještě jedním způsobem. Toto konkláve bude prvním, kde většina kardinálů nepochází z Evropy. Evropských bude 53, dále 23 z Asie a Latinské Ameriky, 18 z Afriky, 14 ze Severní Ameriky a 4 z Oceánie. Sám František byl Argentinec, a tedy i první neevropský papež od dob Řehoře III., který pocházel ze Sýrie a žil ve 3. století.
Mezi takzvanými prefereti, tedy favority konkláve, je například italský kardinál státní sekretář Pietro Parolin. Ten má za sebou dlouhé roky diplomatické práce pro Vatikán. V minulosti se stavěl proti válce, a to jak na Ukrajině, tak v Izraeli i na dalších místech po celém světě. Patří také ke kritikům potratů a eutanazie. Podle portálu CBS je považován za umírněnou volbu, která by mohla pomoci zahladit neshody mezi konzervativním a progresivním křídlem církve.
Papežem by se mohl stát i maďarský kardinál Péter Erdö, který je silným zastáncem konzervativních názorů. Je známý i tím, že se stavěl proti papeži Františkovi v otázce migrace a podporoval její omezování. Je také spojencem maďarského premiéra Viktora Orbána a zasazuje se o budování kontaktů s ortodoxní církví.
[chooze:article;value:609572]
Další možností je Luis Antonio Gokim Tagle, který pochází z Filipín. Někdy mu přezdívají "asijský František" kvůli jeho zaměření na společenské problémy a podporu migrantů, stejně jako zesnulý papež. V minulosti se také stavěl proti potratům a eutanazii, naproti tomu však vyzval k větší otevřenosti církve k homosexuálům, rozvedeným lidem a svobodným matkám.
Existuje také varianta, že příští papež bude z Afriky. Mezi favority je i konžský kardinál Fridolin Ambongo Besungu. Patří mezi konzervativce, který se zásadně postavil proti sňatkům homosexuálů. V Kongu, kde působí, navíc musí řešit problémy konžských křesťanů, které pronásledují rebelové podporovaní radikály z Islámského státu. Přesto je však proponentem náboženské plurality, kde by podle něj mohli křesťané i muslimové žít společně. Je také známý jako podporovatel chudých a hlasitý kritik konžské vlády.
Mezi progresivnější kandidáty patří německý kardinál Reinhard Marx, který působil jako Františkův dlouholetý poradce v otázce finančních reforem. Marx požaduje mimo jiné otevřenější církev k sexuálním menšinám. Zároveň je ale kritizován pro svá selhání v otázce vyšetřování zneužívání dětí v církvi, kvůli kterým dokonce nabídl Františkovi svou rezignaci.
[chooze:article;value:609115]
Možným reformistou je rovněž italský kardinál Matteo Zuppi, kterého František pověřil dohlížením na válku na Ukrajině, kde měl podporovat mírová řešení konfliktu. Zuppi chce také církev modernizovat a zaměřit ji na větší podporu chudých a nemocných i na otevřenost vůči rozvedeným a sexuálním menšinám. Kvůli svým snahám o podporu bezdomovců a drogově závislých si vysloužil přezdívku "kněz ulice."
Italský kardinál Pierbattista Pizzaballa, který je dalším z favoritů, se zaměřuje na snahy o mír, zejména ve válce mezi Izraelem a Hamásem. Po vypuknutí války navštívil Gazu, kde dokonce nabídl sám sebe jako rukojmího výměnou za děti unesené teroristy z Hamásu. Podobně jako František se i on zasazuje o podporu uprchlíků a těsnější dialog mezi vyznáními.
Další možnou volbou je maltský kardinál Mario Grech, který dlouhé roky patřil ke konzervativcům. Po zvolení Františka se ale postupně začal otevírat progresivnějším postojům. Podpořil například větší zapojení žen v církvi i mírnější přístup k homosexuálům. Kritizoval také neochotu Evropy pomáhat migrantům.
Volbu papeže řídí přísná pravidla. Tajemné konkláve může trvat i několik dní:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.