Gotthard přiblížil, že při psaní scénáře vycházel z knihy Návrat Krále Šumavy od Davida Jana Žáka. Ten znal syna Josefa Hasila, také jménem Josef. "Ta knížka je nějakým způsobem reflexí toho, co Josef Hasil zažil. Já osobně jsem ho nepoznal, ale samozřejmě bych rád, protože z toho, co vykonal, a i o tom lidi hodně říkali, že potom ke stáří to byl vlastně zbožný pokorný člověk, tak by bylo určitě dobré ho potkat a vidět, jaký může být někdo, kdo vykonal takovéto věci, a přitom si zachoval nějakou skromnost," prohlásil.

Pro tvorbu byla důležitá i kniha Výstřely na šumavské hranici od Pavla Moce. "Tenhle historik velmi precizně zmapoval všechny šarvátky pohraničníků a různé pokusy o překročení hranice v 50. letech. Takže to bylo silné čtení se do toho ponořit a vidět, jak vlastně časté bylo, že lidi chtěli odsud pryč, a jak často riskovali v pokusu přejít hranici," řekl.

Tvůrcům hodně záleželo na tom, aby postavy mluvily tak, jak bylo obvyklé v dané době. "Tento trend nastavil už režisér první série David Ondříček. Měli jsme i lingvistickou poradkyni, která dbala na to, aby tam byly správné koncovky u slov. A aby se používaly nářeční tvary, které tehdy na Šumavě byly nějak běžné," objasnil. Jako příklad uvedl tvar slova "muší" místo "musí".

[chooze:article;value:601135]

​Gotthard také přiblížil složitou situaci uprchlíků do Německa v 50. letech. Jenom překročení hranice pro začátek nového života nestačilo. "A co jsem třeba nevěděl před psaním scénáře, tak velmi dlouho pobývali v uprchlických táborech, což byly tábory s různou mírou sociálního zabezpečení, které často v něčem byly, nechci říct jako hrozivé, ale že to žití tam bylo náročné. Dřevěné baráky, málo jídla, zima, lidé neměli šaty, bujel tam zločin," popsal.

"A když potom ho ten systém nějak zpracoval, tak taky nedostal nůši peněž a hurá, přejeme všechno dobré. Museli si v tom Německu postavit nový život, často od píky a tak nějak sami. A to si myslím, že je takové dobré připomenutí, že utíkat odněkud před nějakými těžkými věcmi, ať už je to diktatura, nebo třeba válka, tak je to hrozná věc a je potřeba mít co možná největší soucit s těmi, co nechtějí nic jiného než jenom žít někde v bezpečí, v klidu a nemít strach, že je někdo zavře a nebo jim spadne nějaká bomba na hlavu," dodal. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.