Patnáctiletá Emilie Chalupová už rok pravidelně dochází dvakrát týdně za lektory na tzv. doučování na míru. Ráda by studovala přírodovědné gymnázium. "Vidím pokrok hlavně u sebe, takže jsem velmi spokojená," pochvaluje si.

Přestože se, stejně jako další děti, učí i doma, na přípravné kurzy s individuálním přístupem nedá dopustit. "Je to jiné, protože tady ti někdo může s něčím pomoct," vysvětlila.

"Ten individuální přístup je to, co děti ve škole nemají, a to potřebují, protože každému jde něco jiného," řekla lektorka českého jazyka Školy Populo Barbora Zouharová. "Tady prostě jsem jenom já a mám lektora pro sebe, takže se můžu ptát na otázky. To je pro mě ta největší výhoda," popsal Lukáš Pávek.

[chooze:article;value:596593]

​Podal si přihlášku na střední školu s ekonomickým zaměřením. S přípravou začal teprve před dvěma měsíci. "Nechal jsem to na poslední chvíli, ale cítím, že čím dál víc, čím déle se připravuji, čím víc se připravuji, je to lepší. Pro mě je nejtěžší matika, logické myšlení," uvedl.

"Rozhodně porozumění textu, to je moje Achillova pata. Že zkomolím nějaké zadání a že něco špatně přečtu ze strachu," přiblížila své obavy další studentka Stella Marie Sochorová.

Podle lektora matematiky Filipa Horáka není logické myšlení nebo matematika hlavní potíž. "Největší problém dělá dětem u přijímacích zkoušek nepozornost," vysvětlil. Proto se lektoři snaží nasimulovat takové situace, které děti u přijímacích zkoušek čekají. Včetně stresu a času.

"Myslím, že se to bez přípravných kurzů dá zvládnout. Co si ale myslím, že je zásadní pro ty uchazeče, aby se dopředu s těmi testy seznámili, s formátem těch testů," řekla ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková. "Testy jsou volně dostupné na našich stránkách," dodala.

[chooze:article;value:595160]

Nezvládnutý stres může podrazit nohy​

V letošním roce, stejně jako v předešlých, je největší zájem o gymnázia. Následují lycea se všeobecným zaměřením, další příčky patří obchodním akademiím a středním školám s ekonomickými obory a podnikáním.

V kurzu jsou také průmyslovky s obory elektrotechnika, informační technologie nebo stavebnictví. Na dalším místech jsou školy zaměřené na cestovní ruch a podnikání. Na chvostu jsou zemědělské obory jako například agropodnikání nebo veterinářství, což ale souvisí s minimálním počtem přijímaných uchazečů.

Na SPŠ Sokolská v Brně je největší zájem o ekonomiku a podnikání, nejmenší pak o výtvarné zpracování drahých kovů a vzácných kamenů. "O technické obory je menší zájem. V našem případě je to obor strojírenství. Jsou obecně náročnější na vlastní studium, kde žáci musí prokázat nějaké opravdu už hlubší znalosti z matiky, fyziky ze základní školy, což je kamenem úrazu," popsal tamější ředitel Ladislav Němec.

Naopak velký přetlak tradičně hlásí umělecké školy, především konzervatoře. "Letos je největší zájem o klavíry a smyčcové nástroje," uvedla zástupkyně ředitele Konzervatoře Brno Hana Kobzová. V tomto případě rozhodnou pouze talentové zkoušky. A stres z didaktických testů nebudou mít ani ti, kteří se hlásí na obory zakončené výučním listem. I ty se pomalu vracejí na výsluní.

[chooze:article;value:593548]

​Přijímačky jsou pro většinu dětí první velkou zkouškou. Ale úspěch nezáleží podle psychologů jen na znalostech. Klíčem je prý i psychická odolnost. A rodiče by tak prý měli své děti na stres, ale i na možný neúspěch, připravit.

Zkoušky začínají 11. dubna. "Jsou tam různá očekávání, strach z neúspěchu, strach dětí z toho, jestli obstojí u rodičů i samy před sebou, ale i před společností, třeba vrstevníky," vysvětlila klinická psycholožka Veronika Lechovská.

[chooze:article;value:602249]

​Děti by se měly učit pracovat se stresem dlouhodobě, důležitý je dostatek pohybu a spánku. Během období přijímacích zkoušek zaznamenávají nejvyšší počet telefonních hovorů také na Lince bezpečí.

Děti musí cítit podporu

"Doporučujeme různé techniky, ať už je to technika práce s dechem, nebo takzvaný grounding, kdy se zaměřujeme na smysly a kde odvádíme pozornost od akutního stresu. Mohou tomu pomáhat i různé antistresové hračky," popsala psychoterapeutka a vedoucí prevence Linky bezpečí Radka Liebezeitová.

Hlavní je prý nesrovnávat se, ať už s kamarády, nebo sourozenci. Příprava by se neměla podceňovat, ale ani přehánět. Ideální je prý začít na konci osmé třídy.

"Já jsem určitě příznivcem toho, aby si to dítě vyzkoušelo nějaké zkoušky nanečisto, v nezávislém prostředí, ne v prostředí domova, kde je mu dobře, ale aby šlo třeba na školu, kde nikoho nezná. Velká přemotivovanost je na škodu, ale zas nechat to úplně být, aby si to to dítě šlo jen tak vyzkoušet, taky nelze," řekla psycholožka Galina Jarolímková.

[chooze:article;value:602654]

​Bavit se rodiče s dětmi mají i o možném neúspěchu, i jedničkáře totiž může semlít stres. "Máme hodně případů dětí, že opravdu prospívaly výborně, ale z psychického hlediska nezvládaly tu stresovou situaci, a proto u těch přijímaček pohořely," dodala Jarolímková.

"Je důležité vědět, že to není konec světa, ale že je to jenom jedna zkouška. Je druhé kolo, dají se zvážit nějaké další možnosti, podívat se po nějakém jiném oboru, po nějaké jiné škole," vysvětlovala Liebezeitová.

"Nekritizovat ty děti, nedávat důraz na to, že selhaly. Někdy je fajn dávat nějaké vzory úspěšných lidi, kteří taky to měli ze začátku nějak krkolomné. Poukázat na to, že do toho dalo dítě hodně a že to úsilí za to stálo, aby vlastně netrpělo pocity, že nic nedokáže," doporučila rodičům Lechovská.

Děti od rodičů musí cítit podporu. I na škole, která původně nebyla jejich první volbou, mohou být spokojenější.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.