Celosvětově dochází k nárůstu výskytu neurologických a především neurodegenerativních chorob. Podle odborníků z Národního ústavu pro neurologický výzkum (NEURIN) postihne do roku 2035 mozkové onemocnění každého třetího člověka a počet lidí s demencí se zdvojnásobí.

Ve čtvrtek se problémem politici a odborníci zabývali při kulatém stole ve Sněmovně. "Zátěž [na zdravotní a sociální služby] se v následujících letech významně zvýší v důsledku stárnutí populace. Uvedu-li jako příklad demenci a Alzheimerovu chorobu, pak se musíme připravit na nárůst ze současných cca 165 tisíc pacientů na více než 230–260 tisíc po roce 2040," řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

[chooze:article;value:593754]

​Stárnutí populace je i jednou z hlavních příčin 40% nárůstu úmrtí v důsledku onemocnění mozku. S vyšším věkem se výrazně zvyšuje riziko výskytu cévní mozkové příhody nebo Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Počty neurologických pacientů u jednotlivých nemocí jen od roku 2015 vzrostly i o vyšší desítky procent.

​"Všichni jsme velmi rádi, že se prodlužuje délka dožití našeho obyvatelstva. Bohužel nedochází však k prodlužování délky dožití ve zdraví, která dlouhodobě stagnuje. A toto považuji za velkou výzvu pro zdravotnictví naší republiky," doplnila předsedkyně sněmovního podvýboru pro veřejné zdravotnictví, epidemiologii a prevenci Romana Bělohlávková (KDU-ČSL).

[chooze:article;value:593921]

"Neurologická onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí a zároveň hlavním faktorem ztracených let života, kdy pacient kvůli svému onemocnění nemůže vést plnohodnotný život," dodal neurolog Robert Jech. Koronavirová pandemie navíc podle něj zvyšuje riziko budoucího nárůstu neurodegenerativních chorob, podobně jako tomu bylo po španělské chřipce ve 20. letech minulého století.

​"Musíme posílit vývoj nových a účinnějších léčebných možností, zaměřit se na včasnou diagnostiku a prevenci. Potřebujeme také zajistit dlouhodobě udržitelnou a efektivní komunikaci mezi výzkumníky, lékaři, veřejností, pacienty a na druhé straně orgány veřejné moci či poskytovateli a plátci zdravotní péče," vyzval vědecký ředitel NEURIN Milan Brázdil.

Ostravu sužovala epidemie žloutenky. Měla několik ohnisek (1/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.