[chooze:gallery;value:39036]

Chleba, vejce nebo mléko. Potraviny, které jsou nezbytnou položkou v nákupním košíku. To, co spotřebitele zajímá nejvíce, je jejich cena. A právě ta je v zemích, jako je Česko, Slovensko, Polsko nebo Chorvatsko často stejná, ne-li vyšší než u západních sousedů.

Dobrým příkladem jsou podle databáze sledující životní náklady ve světě například banány. Ty stojí v Německu výrazně méně, než je tomu v porovnávaných zemích bývalého východního bloku. Například u vajec jsou ceny v Chorvatsku nebo Slovensku podobné těm německým a nejinak je tomu i v případě řady dalších produktů. Kupní síla je přitom v zemích na východě Evropy výrazně nižší než na západě.

V Německu, které je, co se týče indexu kupní síly, na osmém místě v rámci zemí EU, si totiž spotřebitel za svůj plat koupí mnohem víc než zákazník z Česka nebo například Chorvatska, které má ze zemí evropské sedmadvacítky pátou nejnižší kupní sílu.

[chooze:article;value:590623]

Podle ekonomů je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují finální cenu potravin, výše DPH. "Hlavním důvodem jsou obvykle rozdílné sazby daně z přidané hodnoty. Přece jen u nás a v dalších zemích Evropy jsou tyto sazby vyšší na potravinách než třeba v Německu," řekl ekonom Petr Dufek.

Příčin je ale mnohem víc. "Další důvody jsou například i konkurence výrobců nebo konkurence maloobchodních řetězců," dodal Dufek.

Právě tento faktor vytváří problém jménem akční ceny. V Česku jich je podle některých ekonomů tolik, že spotřebitel už nedokáže správně určit běžnou cenu potravin ve svém spotřebním koši.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.