Objevy archeologického týmu pod vedením Zahiho Hawasse, jednoho z předních světových odborníků na starověký Egypt, pocházejí z doby 15. století před naším letopočtem, prozradil egyptolog Miroslav Bárta. Majitelem většiny nálezů byl ve své době faraon Thutmose III., nevlastní syn královny Hatšepsut, jíž je chrám zasvěcen.

"[Hatšepsut] byla jednou z nejvýznamnějších panovnic starověku jako takového a samozřejmě starověkého Egypta specificky. Její zádušní chrám představuje jeden z nejkrásnějších architektonických výtvorů, které v této oblasti Egypt může nabídnout, a to jak co do dochovanosti, tak co do dojmu na návštěvníka," uvedl Bárta.

Neobvyklou součástí nálezu, který je jen posledním článkem z řady objevů tohoto týmu, jsou i dětské hračky. Podle Bárty to potvrzuje jednu ze základních tezí posmrtného života v oblasti starověkého Egypta.

[chooze:article;value:564872]

​"Totiž že posmrtný život si můžete zajistit pouze v případě, že jste mumifikován a máte svoji hrobku. Zároveň máte pohřební výbavu, která obsahuje všechny předměty, které jste používali i za svého pozemského života. A ty dětské hračky naznačují, že tam pravděpodobně byly i dětské pohřby právě z doby, o které mluvíme, to znamená z konce 16. a začátku 15. století před Kristem," tvrdí egyptolog.

Jiným podobně působivým nálezem je i bronzová mince s podobiznou Alexandra Velikého, panovníka, který ale vládl o více než tisíciletí později. Podle Bárty může jít o náhodný, i když poměrně kuriózní objev.

"V době vlády Alexandra Velikého (4. století př. n. l.) byly mince už poměrně rozšířeným platidlem – jejich počátek sahá až do 8. století před Kristem – a je prostě možné, že se tam někdo z toho období vyskytoval, ta mince mu vypadla a byla nalezena až v nedávné době," poskytl jedno z možných vysvětlení Bárta. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.