Hrádek na Jihlavsku – tam ještě ministerstvo životního prostředí nedalo povolení ke geologickému průzkumu. Je to prý ale jen otázka času. Zato tam už jako jediní vědí, kde přesně budou průzkumné vrty mít.

V této lokalitě by se mohlo provést až sedm průzkumných hlubinných vrtů. "Čím tmavší ta tečka, tím hlubší, ta nejhlubší je někam kilometr až 1 200 metrů," říká nad mapou starosta dotčené obce Dolní Cerekev Zdeněk Dvořák (nez.).

[chooze:article;value:529757]

​Zbylá tři místa povolení k průzkumu mají. Začít by se mělo už na jaře příštího roku. Jedním z vytipovaných území je lokalita Horka na Třebíčsku mezi obcemi Hodov, Rudíkov a Budišov. "Tato oprávnění nám umožňují provádění geologických prací, zejména hlubokých vrtů," podotkla Markéta Dohnálková ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

K samotné výstavbě úložiště jaderného odpadu se budou vybírat dvě místa. Jedno finální a jedno záložní – pokud by hornina ve vítězné lokalitě nakonec nebyla tak pevná, jak by měla. Při prvním předvýběru podle informací televize Nova vedla jihočeská lokalita Janoch. Za ní byl Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku. "Budeme schopni vybrat nejbezpečnější lokalitu pro umístění," dodala Markéta Dohnálková.

Jenže dotčené obce ve všech lokalitách a lidé v nich se úložišti brání zuby nehty. Bojí se hlavně ohrožení spodních vod. Mají teď 140 dní na podání stížností. "Nepovolit, nechceme tady takové úložiště. Bylo by to tady hrozné, vozili by se hromady písku. Prostě nechceme to tu," shodla se v anketě většina obyvatel dotčených lokalit.

[chooze:article;value:565226]

​"Náš právník bude pokračovat dál, on slibuje tvrdou bitvu SÚRAO," přidal k tomu starosta Dvořák.

Odpor obcí by mohl projekt časově ohrozit. Vybrat finální i záložní lokalitu se musí stihnout do roku 2030. Pak se začne budovat nejprve hlubinná laboratoř a následně samotné úložiště. Původně mělo být hotové do roku 2065, nově už do roku 2050, tedy o 15 let dříve.

Do plánovaného úložiště by se mělo vejít až 9 000 tun jaderného odpadu z obou elektráren v Dukovanech a Temelíně. Projekt, včetně 100 let provozu, by měl stát 111 miliard korun.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.