Hepatitida C představuje již desetiletí významnou zdravotní hrozbu po celém světě. V Česku je ročně objeveno odhadem 800 až 1 000 nových případů. V roce 2023 bylo nahlášeno rekordních 1 300 osob.

"To lze vysvětlit návratem pacientů k lékařům až po odeznění pandemie covidu i narůstajícím počtem reinfekcí mezi osobami ve vysoce rizikové populaci," vysvětluje Petr Urbánek, místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP. Žloutenka typu C je považovaná za nemoc narkomanů a promiskuitních osob, podle odborných odhadů ale v Česku může být infikováno až 50 tisíc lidí z běžné populace, která drogy neužívá. Většina z nich přitom o nákaze vůbec netuší. 

Obtížnou bývá už samotná diagnostika, nemoc žádné specifické symptomy totiž nemá, nebolí a může se roky projevovat pouze občasnými kolísavými jaterními testy. Příznaky tedy nemusí být zřejmé až do doby závažného jaterního poškození.

[chooze:article;value:579772]

​Příkladem může být příběh pana Petra, který žil s onemocněním desítky let po operaci na močových vývodných cestách a střevě. Lékaři objevili přítomnost viru až díky předoperačnímu vyšetření kvůli jinému zákroku. Přestože neměl pan Petr žádné komplikace, jeho játra byla ve velmi špatném stavu. Díky moderním antivirotikům se podařilo nemoc zvládnout. Léčba trvala sice jen dva měsíce, ale pak dalších šest čekal, zda se virus v krvi neobjeví znovu. 

Hrozí těžké poškození jater

"Jestliže se onemocnění nebude léčit, může těžce poškodit játra. Proto doporučujeme všem, kteří dostali transfúzi krve před rokem 1992, nechat se otestovat. Nicméně otestovat by se měli i ti, kteří se v mládí dopustili nějakého rizikového chování s možností přenosu infekce," lékař z Kliniky hepatogastroenterologie pražského IKEM Jan Šperl.

Mezi rizikovými faktory ale není jen transfúze nebo orgánové transplantace před rokem 1992, kdy se lidé začali testovat anti-HCV protilátkami. Patří mezi ně i jednorázová aplikace drog do žíly, tetování, sexuální promiskuita nebo přenos z matky na dítě. 

[chooze:article;value:565448]

​Hepatitida C je zcela vyléčitelná a testování na vir probíhá jednoduše. Z krve lze zjistit, jestli se pacient setkal s infekcí, ne však před jakou dobou. Po dalších vyšetřeních lze potvrdit přítomnost viru v krvi a zjistit míru poškození jater. Léčení probíhá ústy podávanými léky. "Za více než 30 let od objevu viru se léčba žloutenky C zcela zásadně posunula. V roce 1991 bylo vyléčeno pouze 6 % pacientů, dnes se jedná o téměř 100% úspěšnost. V současnosti je léčba krátká a vysoce účinná a bez nežádoucích účinků. Pomáhají tablety – přímo působící antivirotika," dodává Petr Urbánek.

Žádné účinné očkování proti žloutence C zatím neexistuje. Vyhnout se jí můžeme dodržováním hygienických opatření a vyhýbáním se sdílení jehel nebo jiných osobních potřeb. Virus se přenáší hlavně krví, proto i riziko nákazy skrze pohlavní styk je docela nízké a nenakazíme se běžným kontaktem, jako je podání ruky nebo objímání. Potřeba je si dávat pozor i po vyléčení, jelikož se nemoc může při nedostatečných hygienických návycích opakovat.

Na severu Čech se šíří žloutenka. Odhalili dvě ohniska, případů jsou už desítky (10/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.